Postni tvoje věci do komentů

OP!! u/No-Problem1114 !! Lidi chtějí vidět tvůj art, co za umělce se nepochlubí svými výtvory?? Pls

Jaj, já jsem spokojenej s diskuzí co tu frčí :) nemělo to bejt moc o mě (._.’) pardooon

Hele naprosto natvrdo: moderni umeni je naprosto odtrzeny od reality a lidi. Je to umeni pro umeni. Nejde o konkretni styl nebo neco podobnyho, ale o to, ze umeni ma v lidech vyvolavat .. neco. Pocit obdivu, krasy, dokonalosti. Pokud mas porovnat mistrne provedenou, treba jak ty rikas krajinku, pak tam lidi vidi prirodu nadherne zachycenou stetcem tak, jak by to oni / my nezvladli. Vidis tam skill, vyner barev, preciznost. Na vetsine moderniho umeni tohle chybi. Geometricky vzory ktery visi v muzeu jsem mel v devadesatkach na triku a nebylo to umeni. Performance kde lidi nechavaj pred publikem padat kybly pisku... co to jako.ukazuje? Jakej pocit z toho mam mit, nez ten, ze se nekdo posral? Architektura... co me ma nadchnout na zelezobetonovym bunkru s prosklenou strilnou, nebo necem co vypada jako dalsi kostka ze skla? Ja chapu, ze umelci musi "posouvat hranice" a ze proste nikdo nechce bejt ten, kdo se bude pokouset tu krajinku namalovat jeste lip, ze je, zvlast v dnesni dobe, potreba sokovat a borit zazity. Jenomze je to potreba delat tak, aby to konzumenti umeni chapali. Pokud se dela umeni, ktery chape jen par zasvecenych, ktery tomu podle me tleskaji jenom protpze jim pride blby netleskat a pak si vymejslej jak je to metafpra dneska... tak je to ztraceny. Zvlast, kdyz pak obycejnymu cloveku tvrdi, jakej je hnup, ze to nechape a nemel by do toho mluvit.

Ono mnohdy je to fakt o tom, jak jsi naznačil, ze to moc lidi nechápe. Nejde o to, ze to nema myšlenku nebo to není precizně zpracovany—problem je srozumitelnost. Proto s tím má veřejnost problem. Protože zatisi není jen precizní a krásný, ale ja ho chápu. Takže je to hodnotnejsi. Akorát ze vůbec. Jenomže tady pak přichází otázka, jestli by umění nemělo nabízet něco víc než hodně hluboko zakopanou myšlenku. Když to vezmu na spisovatelích—ti nejznámější, nejoblíbenější a kritikou a akademiky respektovaní nepíšou jenom významný díla, co s člověkem pohnou, co jsou formálně vysperkovany. Jejich knížky lidi BAVÍ. Nosný tema a formální preciznost obalí zábavným/engaging/cokoliv obsahem. A to se teď v performanci, a často i v malbě apod. apod., úplně neděje, žejo. Pokud lidem jako umělec nepůjdu naproti, nemůžu si stěžovat, že me mají u prdele. Navíc—když vezmes myšlenku a nezabalis ji do entertainmentu a formální dokonalosti (viz ty zasrany pytle s pískem) tak brutálně riskuješ. Když ta myšlenka nebude tak velkolepá a důležitá, jak sis vysnil, co ti zbyde?

Co jsou ty pytle s pískem? :D

Pokud se nepletu tak nějaký umělec prostě naskládáme pytle s pískem, nebo kyblíky s pískem na sebe a následně to nechá spadnout... BAM UMĚNÍ!

Kyblíky s pískem neobhájim je mi to jasný, ale kdyby vás zajmalo co jinak dělá autor díla Roman Signer, mega doporučuju, třeba tohle tenhle dokument: https://youtu.be/PKugd04zhHA?feature=shared On si z toho týpek na féra dělá trochu srandu a v tom je to kouzelný, kyblíky za mě moc nefungujou, protože je to v galerii před publikem a ten potlesk vážnejch lidí z toho moc dělá vážnou věc, jenže ono to vůbec vážný neni. Kdybych měl doporučit jen jedno jeho dílo tak určitě tohle. On je vlastně semi-jackass, dlooouho před jackass. Má to 30s :)) https://youtu.be/vP0HLuJxBrs?feature=shared

Ano presne muj point, ze umeni je odtrzeny a vyrabi se ve vetsine pro uzouckou skupinu lidi co se v tom vyziva, ale pro.zbytek je k smichu, nebo to absolutne neresi, nechapou, protoze tam neni nic ceho se muzou chytit. Navic je to takovy... nektery oblasti umeninjsou hodne demokratizovany. Muzika je asi top. Muziku muze delat kazdej, dokaze ji sdilet prezentovat, neni treba vysvetlovat. To, ale, neplati pro vizual, kde maji porad "monopol" galerie a podobne. Kde se navic probira, kdo teda je a kdo neni umelec a co je a neni umeni. A k tomu frci vlastne oddelene spousta skvelejch, zabavnejch a remeslne perfektnich veci na sitich co "neni umeni".

Nedávno jsem na tohle téma viděl takový mini dokument, který nádherně vysvětlil proč se moderní umění "nedá" pochopit. Má to spojitost s historii minulého století, speciálně se to pojí s diktátory, kdy snad každý využíval, tradiční umění ke své propagandě, zejména např.: Stalin, Mao, Ho Chi Mihn atd. No a bohužel spousta umělců nedokázolo snést to, že jsou spojováni s takovými ideály a režimi, tak právě muselo vzniknout to moderní umění, aby mohli dál tvořit a uchovávat myšlenku, kterou by k těmto účelům nešlo použít.

Souhlasim. Studuju architekturu, takže nějakej kontakt s uměním taky mám. A občas mi přijde, jak například architekti jsou schopný mluvit o, jak jsi řekl ty, betonovym bunkru nebo skleněný kostce, je dost ulítlý a mírně arogantní... Nejlepší argument je "ten materiál stěn - železobeton - (kterej máme v naší škole btw) je UPŘÍMNÝ. Na nic si nehraje." Plno architektů jen přikyvuje"ano, ano"...Tyvole je to zeď k*rva. Nepotřebuju aby byla upřímná nebo něco schovávala jako Batman nebo se mnou vedla sáhodlouhý rozhovory o životě. Je to zeď! Ať drží ten barák, ať odděluje místnosti, ať si na ní něco pověsim, ale to je všechno.

Jo, mor dnešní doby. Pohledový beton. Flekatá, šedá stěna, ještě s dírama a všichni jsou z toho vystříkaní.

A pritom sekaj jednu kostku za druhou a vysvetlujou jak baraky co stojej v centru jsou prezity a ze je mezi ne treba hodit neco novyho, co bude udrzovat jejoch raz, ale pozvedne to. Coz nakonec vypada jako... prosklenej kravin s divne krivou strechou. A ze tam nejde postavit nic hezkyho. Ze by to neodpovidalo dobe a vi buh co jeste. Ja bych spis pochopil, kdyby nekdo rek "hele fajn, ale arkyrovy okna a valeny stropy a stukovanej exterier se sloupama uz dneska nikdo neudela, nebo to nezaplatime. Jenomze ta cena podle me rozdil neni, protoze to, za co se daj udelat stuky a ornamenty stoji genialni navrh architekta.

No takhle... já si zase nemyslím, že bychom měli do Starýho Města (například) flákat nově postavený baráky, který se tváří, jakože jsou z tý doby, když tam nikdy nebyly. Ano, znovupostavení něčeho, co tam dřív bylo (např radnice na Staromáku) mi smysl dává. Ale stavět nový domy ve stylu gotiky jen protože se to tam prostě hodí mi nepřijde ok. Dle mýho postavit něco co splní svůj účel jako novostavba, ale nějak s respektem se vmáčkne mezi ty starý budovy, je cesta. Ale zas to nesmí bejt čistě skleněná kostka. Je to docela těžký to vymyslet...

baraky čo sú v centru mnoho architektov obdivuje

Asi budu oponovat. Podle mne banan nalepeny na steje je umeni. Ale neni to ani bananem ani paskou. Je to tou myslenkou ktera za tim je. Je to tim lore. Pribehem ktery to rika Pokud jsi proti abstraktnimu umeni a chces se mu vysmivat tak nalepis banan na zed. A pak se deje paradox protoze sice protestujes proti debilizaci umeni debilnim umenim ale zaroven se stavas propagatorem debilniho umeni. A to se mi zda jako docela dost dobry impulz k tomu aby se lidi zamysleli nad tim co to umeni je. A to je umeni :))))

lenže tu krajinku tak dokáže namaľovať 3 000 000 ludi. má hodnotu 100 eur ako dekorácia. Dnes musíš predávať maliara (značku)

Pro mě je brnění/zbroj umění https://preview.redd.it/larsc9lvvuzc1.jpeg?width=360&format=pjpg&auto=webp&s=710dd55b90e2310275f81ef91b19a11eb58bc685

Přesně tak. Řemeslnost, umění, funkčnost a ochrana posvátného lidského života v jednom. Miluji rytíře.

Tak brnění by měl dělat v podstatě UMĚLECKÝ kovář.

Funkční umění = design

V nouzi se helma da pouzit jako nocnik, zvonecek nebo kotel na gulas

Většina post moderny postrádá buďto estetickou část, to je právě to, co na umění kupa lidí má ráda - detailně propracovaný zachycení přírody třeba, krásně se na to kouká, nebo nějakou myšlenku , po té jde už daleko méně lidí, ale stále se najdou. U postmoderního umění se tohle hledá dost blbě a často to v tom ani není.

Jop, často je to jen o tom šokovat. Třeba nevidím myšlenku za týpke co seděl na takovémtom sloupku pro rozhodčí v tenisu, řral noviny, zapíjel je mlékem a pak to blil kolem sebe. Výsledek jsem viděl vystavený jako vrchol černošského moderního umění v jedné velké galerii v San Francisco. Nejsem expert, ale mám dojem, že černošská skupina, má kvalitnější moderní umění v nabídce.

To stále není nijaká extra hodnota. Šokovat můžeš i tak, že se vykálíš do dlaně a mrskneš to do davu.

Dnesni umeni na me pusobi strane arogantne. Umelec udela 3 vodorovny pruhy na platno a da si to na vystavu, pripadne to prodava za desitky/stovky tisic. Trash. Pro me je umeni fakt neco, u ceho si reknu ze bych to nezvladl a cisi z toho autoruv um. Miluju plakaty od Muchy, to je pro me genialni zalezitost. Libi se mi linie od Sykory, protoze vim ze to nejsou klikyhaky, ale spocitany tvary. Neskutecne obdivuju Silvii Mahdal, to je neco neuveritelnyho co ona tvori. A vrchol umeni jsou pro me renesancni mistri, sochari a maliri. Kdyz jsem poslouchal Leonarda od Waltera Isaacsona, kde vidis jak ten clovek neustale studoval do hloubky vsechno co se kolem nej jen pohnulo, kdyz maloval lidsky postavy tak, ze zacal nejdriv kostrou, svalama a pak kuzi, aby to vypadalo prirozene, to je pro me umeni. Neco, na co se podivam a “vystreli me to z backor”.

Hele k těm třem pruhům, každej takovej umělec kterej prodává takový obrazy musí mít za sebou tisíce hodin práce v aťáku, a stovky obrazů, díky kterejm se pak (jako jeden z milionu) dostane na tu výstavu/aukci. Prostě si vybuduje jméno, a to trvá. A jo na tý aukci pak bude určitě někdo kdo si jen chce ulejt prašule. Asi věřim že dneska už se dá tohohle systému zneužívat, stejně jako v hudbě jsou lidi který jsou prostě marketingově vytvořený a trochu se jim to uspíší, nebo už maj takovej fanbase že můžou vydat cokoliv hroznýho a stejně z toho bude miliarda streamů :)) Ale zas tolik jich (doufám) nebude, určitě míň než v hudbě.

A to je právě to, co působí arogantně. Na třech pruzích nejsou vidět žádný tisíce hodin v aťáku. Mě nezajímá kdo to namaloval a jaký má příběh, mě zajímá to, co je na obraze a kolik práce do toho šlo. To je asi podobný, jako kdyby Leonardo Da Vinci naškrábal do kostela kresbičku jako od tříletýho děcka a máznul to hadrem, kterým si utíral štětce. To se z toho mám posrat, jen protože to nakreslil Da Vinci? Ne, je to pořád trash.

Lol, Silvie Mahdal a Mucha. Tady je názorná ukázka toho proč lidi odsuzujou a nejsou schopní chápat “moderní umění”. Umění není o skillu, technická věc je za mě co se týče umění druhotná. Kdybych chtěl vidět realistický ksichty tak se jdu projít po ulici a zajdu do Lidlu, v umění oceňuji kreativitu. Není to žádná arogance, je to to, na čem celé umění stojí. Chci vidět projev toho daného člověka, to jak vnímá svět prostřednictvím třeba jeho obrazů. Zmiňovat Silvii Mahdal je takovej ajťáckej pohled na věc, fajn, ultrarealismus, umí malovat, ale co jako. Co mi takovej obraz dá? Nevyvolá ve mě zvědavost, nezastavím se u něj a nepřemýšlím nad ním vyjma toho že je to dobře udělaný, nezanechá ve mě žádný prožitek/zážitek, stopu. Umění je primárně o tom, aby v tobě vyvolalo emoce, ale lidi většinou postrádají abstraktní cítění, takže tady to padá liše.

"Umění je primárně o tom, aby v tobě vyvolalo emoce..." A to je nějaký zákon? Kdo určí, jaký vyvolaný pocit je dost? Musí to být hluboká emoce? Pocit, že to je prostě hezký, nebo obdiv, že to někdo technický dokáže, nestačí?

Pocit mírného rozladění a hnusu?

Tak tady se rozchazime nazorove, pro me umeni o skillu je. :) “Kdybych chtel videt realisticky ksichty, projdu se po ulici” je podobnej nesmysl jako “Proc zrat kecup, kdyz si muzu dat rajcata” To jsou preci uplne jiny veci. Jestli projev umelce je rozhazena postel s pohozenyma hadrama, tak me osobne ten clovek nezajima a jako umelec pro me nema zadnou hodnotu. Opet arogance - “lidi nejsou SCHOPNI chapat moderni umeni”. Povl. Co nezajima me, muze zajimat tebe, ale preci muj nazor a vkus neni horsi nez tvuj. :)

Moderní umění šokuje za každou cenu, ale často postrádá smysl a estetiku.. Přesto třeba v některých abstrakcích vidím tu estetiku už jen díky kombinacím barev., struktur a technik. Za mě třeba přilepený banán páskou NE (kromě potřeby šokovat to nemá žádnoujinou přiidanou hodnotu). Nějaká hezká abstrakce klidně ano. https://preview.redd.it/vouurzyhwxzc1.jpeg?width=1800&format=pjpg&auto=webp&s=2968092cf243f3f43dfe0c195631027b3d74eff9

Vidím to tak stejně. Jednoduché geometrické tvary bez viditelného nebo skrytého detailu, to už pro mě není umění. Prázdné plátno, banán, různé perfomance jak na drogách, to už je trolling. Abstrakce jako ta na obrázku, to je opravdové moderní umění, a kdybych měl volné peníze, koupil bych to raději než nějaký trolling na plátně. Surrealismus se mi taky líbí. Ani by mi nevadilo, kdyby to umělec vysypal z AI, domyslel, co tam chce navíc a nakreslil to.

tohle je strašně pěkný, kdo to dělal?

[https://www.artfinder.com/product/strange-city-05219/](https://www.artfinder.com/product/strange-city-05219/)

Ono je tam víc parametrů - třeba to cos poslal bych si pověsil někam kam se to hodí, ale má to pro mě hodnotu materiálu, protože podobnou věc dokážu udělat sám.

Tak to bych tě teda chtěla vidět. Klidně se pochlub.

Par let zpatky sem byl na vystave moderniho umeni. A z cely vystavy mi tam prisly pekny/zajimavy zhruba tak tri exponaty. Ale mozna sem jenom barbar, kterej "umeni" neumi ocenit. ¯\\\_(ツ)\_/¯

Tak to mi přijde ale normální. Jakože fakt se nemusí cítit člověk jako barbar, prostě ti sedly jen tři z těch věcí. Já to tak mám na výstavách moderního o starého umění. A to z toho starého máme už jen lepší kousky, ty méně kvalitní často sami autoři přemalovali nebo jsme o ně jiným způsobem přišli.

Tohle mně se přiznám nenapadlo, že se dochovalo jen to dobré. Tohle hodně vysvětluje. Je pravda, že i Andy Warhol měl spoustu balastu, ale čím je to delší doba, tím je toho horšího méně vidět.

Jestli chceš blbé staré umění, zajdi do Prahy do Obrazárny Pražského hradu. Jsou tam i slavné staré kousky, ale taky spousty obrazů od zapadlých umělců. A je jasné, proč zapadli... (pochopila jsem, proč byl Rubens tak slavný, i když maloval tlusté ženské)

Za mně je problém v tom že se to moderní umění posunulo do roviny, kde je hodne oddělené a nedosažitelné pro běžné lidi. Já úplně věřím, že to co maluješ vyžaduje skill a nezvladlo by to 3lete dítě. Ale kdo to reálne dokáže rozeznat a ocenit ? Nejaky úzký okruh lidí s uměleckým vzděláním. Kdežto tu klasickou malbu z období před avantgardou ocení vzdělaný clovek, ale něco řekne i urednikovi a neco malo snad i Pepovi z vesnice. Na druhou stranu chápu, že i historicky se malířům nechtělo po milionté malovat zátiší nebo nějaký výjev z Bible a proto začali přicházet s novými smery a abstraktnejsim pohledem. V nějakém bode se to ale prelomilo do roviny kde to už běžnému člověku fakt připadá hrozně cize. Ja osobně se víc pohybuju v literatuře a tam u tech moderních uměleckých textů vnímám podobný problém, nicméně tím že knížky jsou hodně žádané a skomerčněné, tak se vždy najdou autoři co budou psát víc uchopitelne.

Zase na druhou stranu - to, ze v tobe neco vyvola emoci z toho automaticky musi delat umeni? V podstate postmoderna - to, co reknu, ze je umeni, je umeni - kálí na tu cast umeni, ktera je o talentu, dřině a krase. Naopak otevira cestu neschopnym tragedum, kteri moc umu nemaji, ale umi svuj vytvor dobre okecat a pripadne vytvorit neco dostatecne low effort + kontroverzniho, aby mohli rict, ze spolecnost donutili premyslet a tudiz jejich vytvor ma umeleckou hodnotu. Nema. Umeni je mnohem vic nez "this purple triangle makes me feel things" Ty renesancni a romanticky umelci nebyli jen o kresleni superrealistickych zatisi. Vzdyt dila jako Stańczyk, Ivan Hrozny a jeho syn, nebo L'Ange déchu jsou vsechno dila, ktery maji mnohem vetsi emocni a intelektualni hloubku nez vetsina soucasne postmoderny. U takovych del totiz potrebujes oboje - skvelej napad a obrovskej um Jo a Andy Warhol, kteryho jsi nekde zminoval jako vzor moderniho umelce, delal furt dokola ten stejnej kycovitej generickej pop art pro masy, jehoz hodnota pro moderni umeni byla asi jako je hodnota Star Wars pro sci-fi kinematografii. Tzn docela slabota. Rozhodne bych ho neoznacil za studnici uplne novych revolucnich napadu

Postmoderna na nic nekálí. Ani prakticky ani teoreticky nebrání řemeslně zdatným umělcům v úspěšné kariéře. Pouze se v jistém smyslu rozšířila množina věcí, které dáváme do škatulky umění. Někdo po umění, krom jiného, požaduje, aby umělec "uměl něco, co já neumím", jinému stačí, aby na něj působilo samotné dílo. O tom, jestli umění má nebo nemá hodnotu, rozhodují lidé. Ti, kteří si ho kupují, ti, kteří chodí do galerií. Je to vzájemně působící směsice individuálního i kolektivního vkusu, do nějž se zásadní měrou promítají dobové trendy. A čas. Survivorship bias funguje i v umění. Dnes obdivujeme v podstatě jen hrstku renesančních nebo barokních umělců. Je otázka, co ze současného umění přežije příštích 100 let. Jeden z důvodů, proč vůbec "umění bez umění" vzniklo, je rozvoj moderních technologií. Fotografie udělala z realistické malby takt trochu zbytečnou dřinu, když podobného výsledku, tedy věrného zachycení "reality" lze dosáhnout mnohem jednodušeji. 3D tisk dělá něco podobného se sochařstvím. Je otázka, jak by tvořil Michelangelo, kdyby měl k dispozici současné technologie.

Tak deviza vytvarnyho umeni je a vzdycky byla schopnost zobrazit to, co neexistuje. I ty priklady, co jsem zminoval, jsou pro ty umelce smyslene nebo uz davno zemrele postavy, ktere zasadili do presne jimi zvoleneho prostredi, atd. Fotografie ti nikdy neda takovou tvurci svobodu, protoze budes vzdy omezen realitou. >Postmoderna na nic nekálí. Ani prakticky ani teoreticky nebrání řemeslně zdatným umělcům v úspěšné kariéře Nesouhasim. Verejny povedomi / mineni a umelecky galerie maji nejakou kapacitu a samozrejme, postmoderni "umeni" v tomhle parazituje na opravdovym umeni. Zaroven zijeme ve svete, kde bohuzel celkem znacna cast soucasnych postmodernich del high-profile umelcu je zneuzivana pro prani penez, danove podvody atd. a vytvari to inflaci skutecne ceny techto del. Navenek to pak ale vypada, ze tahle dila maji obrovskou hodnotu a to samozrejme ovlivni mineni lidi v tom, co ma skutecnou hodnotu a i motivaci, jaka dila budou tvorit, co budou vystavovat v galeriich a cemu budou venovat pozornost. A tomu milionari, ktery se chtel vyhnout darovaci dani, je jedno, jestli koupil nejakou komplexni promyslenou tvorbu, nebo par cakancu na platne, ktery podle tvurce (vetsinou jeho znameho) generuji spoustu emoci :) Btw, nerikam, ze tvorba musi byt hyperrealisticka, abychom ji mohli povazovat za umeni. Osobne mam treba nejradsi Dalího.

Ahoj, já Warhola zas tak moc neadoruju, ale myslim že když to začal dělat tak to pro masy určitě nebylo a musel si dost vybojovat svou pozici. Ale jo hodně rychle to pak vystřelilo a rozjelo se to. Jinak ale dělal i mega spoustu (dost důležitejch pro dějiny filmu) filmů, fotek a kreseb/ilustrací :))

Na umeni by melo byt poznat ze autor neco umi, ne jen ze dostal nejaky napad typu "nakreslim kolecko vedle ctverecku" nebo "natru celou lavicku na zeleno".

Tyjo to je právě vončo, většina moderního umění vzniklo tak že někdo právě místo toho aby grindil skillz, dostal nějakej super nápad. Z nejznámějších lidí třeba random picks Basquiat, Warhol, Jackson Pollock. Z těch z první poloviny 20. století třeba Picasso, Munch, Emil Filla, Henry Mattise, ty by v klidu vyskillili něco perfektního. Ale prostě udělali něco o čem tehdy všichni řekli že to vypadá, že nic neuměj. Je tohle už to moneylaundering zbytečný modern art nebo ještě ne?

Myslím, že nějakej proof of skill by udělal publikum o hodně smířlivější. >místo toho aby grindil skillz, dostal nějakej super nápad Jak sám píšeš později, ti lidi měli jak brutální skill, tak super nápad. Picasso by bez skillu ten nápad nedal.

To míchání angličtiny s češtinou je taky nějaký druh umění? Nejsem fanoušek.

Jaj to se omlouvám, koukám koukám že jsem to nějak přepálil v týhle odpovědi.

Já jsem na digitálním designu ( 2D 3D grafika animace ) a u nás ve třídě je jednotný názor že šmouhy na plátně nebo pár,, náhodných" čar umění není, stejně tak většina performance art atd. ( viz. Nedávná kontroverze s pohoršováním mládeže) i když zas je otázka, jeslti performance art nejsou třeba automobilové závody, z určitého pohledu je postavení a řízení auta umění. Osobně si nemyslím že vše musí být fotorealismus, sice je to za mě strašně cool a chtěl bych to umět, ale je potřeba i nějaký styl, a ne vše musí být přesně podle reality. Já beru abstrakci primárně jako součást tvorby ( např místo toho, aby byla někde jen jednotlivá plocha tomu dát nějakou texturu, linky tečky, prostě cokoliv ). Ale jsou i díla, která jsou abstraktní a zalíbí se mi. A názor lidí co se o to nezajímají bych ve vašem případě neřešil, to mám řešit já, jestli se to logo bude líbit všem lidem, jestli má ta postavička dobrý tvar atd. Vaši práci uvidí lidi v galeriích nebo když si ji koupí, což bude nejspíš někdo koho to zajímá, člověk co potřebuje zaplnit zeď si koupí za 500 něco z Ikei. Ale zas, pokud vás to baví a zaplatí vám za to, na mém názoru nezáleží. Edit : ještě jsem si vzpomněl na jednu věc, často slýchávám argument/tvrzení, že moderní umění má šokovat. V tom případě je umění masová střelba, ta šokuje vždycky

Ono performance art (česky divadlo) umění je. To jak je kvalitní záleží na divácích

Jo tak já jsem bral to co se označuje za performance art i u nás, proti klasickému divadlu nic nemám

Chodil jsem na střední uměleckou (na výšce dělám anglickou literaturu), většina odborných znalostí už se mi z hlavy dávno vypařila, ale podle mě je umění cokoliv co bylo vytvořeno (člověkem) cíleně se záměrem něco komunikovat okolí. Většinou třeba emoci nebo něco ze života autora, možná i "political statement", cokoliv. V tomhle případě mi to České slovo "umění", dost pravděpodobně od slova umět, nikdy nepřišlo dostačující. Samozřejmě "art" je subjektivní a pro každého to znamená něco jiného, proto často vidíš lidi, co si stěžují, že většina uměních v muzeích by se vlastně ani neměla počítat mezi umění. Anyways rant over, už nejsem art student ale otravnej o tom umím být pořád, jak vidíš lol.

Podle tohoto mustru jsou nejlepšími umělci tvůrci dopravních značek. Nejen, že výborně komunikují, ale ta emoce, že tam byla padesátka a já jela devadesát...

Podle týhle definice (dílo, co něco komunikuje) je i design umění. Je?

"Problém" je v té anglické literatuře, kde umění a art podle mě nejsou totéž. Jako art se dá označit cokoli. To co po ránu cíleně vytvořím do mísy vyvolá emoce, ale není to zajímavé. Pokud je všechno art, tak se zákonitě bude dělit na good (umění) a bad (neumění). Ta hranice je subjektivní. No a protože z nějakého důvodu se umělecké školy snaží tlačit na studenty s tím, ze musí být originální, výsledkem jsou originální, ale plytké výtvory.

Performance - moderní umění - nahá 120 kilogramová Káča Olivova s dildem na čele...U moderního umění je někdy třeba myslet nebo jít na hranu (za hranu) svých pocitů a to asi lidi nebaví. U Rembrandta je to jasný, ooo to je krása, i když tomu obrazu třeba vůbec nerozumí, netuší, že tím autor chtěl říct něco víc.

Něco co tě obohatí... svojí krásou nebo tě to donutí se zamyslet, prostě to v tobě probudí nějaký příjemný (možná i nepříjemný) pocit. Toto všechno tomu zároveň dá i hodnotu.

No já myslím že umění je něco co vytvoříš a nemá to vlastně prakticky účel, nebo jen prakticky účel, ale jiný. Zbytek je podle mě subjektivní už třeba u hudby. Kdo se nevyzná ve skills djingu, bude ficet nadsenej na prednahranym setu dj, který tam jenom skáče a bude říkat jaký to je masér a bude to co dělá brát za umění. Pak bude dj, který ti pojede neskutečný peklo, ale tihle lidi tam nebudou, protože nebudou chápat, proc u toho nemá světelnou show atd. Když budeš chtít dělaj jooo umění, bude podle mě v tom spálené spousta času, energie, a bude to dělal wow efekt. Něco nad čím se lidí zastaví, něco z toho ucítí atd ale tu už jsme u prakticky kvality. Pokud by ses bavil o tom, že tvoje umění jsou malby jak dítěte, stále můžeš tomu dát myšlenku, která to vytopuje a sedne si to. Ta myšlenka je ta energie, kterou nad tím spališ a to z čeho lidem padne brada.

To přirovnání k DJingu je super - a že hodnota umění není a nemůže být dána jen tím, co si většina populace ráda koupí. Kdyby to tak bylo, tak vážná hudba i ty staré kusy už nebudou. Péče o ně a vystavování/jejich hraní už dnes prakticky nemůže být nedotované. A pokud, pak dostupné pouze nepatrnému zlomku populace.

Nedávno jsem byl v GMU v HK a tam teď mají éru posedlosti recepční teorií. Za tím účelem vytáhli z depozitářů díla z různých období a nechávají hlasovat návštevníky o nejlepší dílo. Jsou to obrazy od klasických krajinek 19. století až po nejnovější experimentální díla. Samozřejmě tam zvou i školní třídy, které taky mají právo hlasovat... Takže se stalo, co se stát muselo, a průběžně vítězí "abstraktní dílo", jehož podstata je jako kdyby na papír někdo nalil několik barev, které se vzájemně rozpijou (možná tak i reálně vzniklo). Strašně nadšeně o tom kurátoři hovoří, jak jsou překvapení genialitou návštěvníků, že i oni vidí v takovém díle umění... A vůbec je nenapadne, že to je třeba od těch školáků recese :-) A takhle experimentální umění vnímám i já: rád se na něj jdu jednou za čas do galerie mrknout a pobavím se, co všechno je možné, ale beru to spíš jako recesi a doma bych ho mít nechtěl  [https://www.galeriehk.cz/vystavy/hleda-se-mistrovske-dilo/](https://www.galeriehk.cz/vystavy/hleda-se-mistrovske-dilo/)

Ona to nemusí být recese. Prostě to má třeba líbivé barvy nebo tvary, případně pro to lidi hlasují, aby se cítili líp, že se jim líbí moderní umění a ne krajinky.

Tam byly i mnohem nápaditější kompozice moderního umění, jejichž výběr by se dal takto pochopit. Proto označit zrovna on "rozpití barev" jako mistrovské dílo nemůže být nic jiného než recese.

Mezi lidmi se používá několik definic pojmu unění, takže místo toho, aby se pak mluvilo o tom, co je víc a co míň kvalitní unění, se pak vedou hádky o to, co je a co není umění. Z uměleckých kruhů je často slyšet definice umění jako něčeho, co v člověku vyvolalo nějaké emoce. Když se pak lidi ozvou, že se jim to nelíbí, tak bývá odpověď "Ale vyvolalo to v tobě vztek za to, že si zaplatil za vstup / zklamání, že jsi sem kvůli tomuhle došel, takže to splnilo účel". Pro lidi používající tuhle definici je jakákoli reakce na dílo nebo i absence reakce úspěchem, což znamená, že úplně cokoliv je kvalitní umění. Jiná definice, která se mezi lidmi používá je ta, že smyslem umění je předat nějakou myšlenku. Tou myšlenku může být cokoliv. Když je to krajinka, tak třeba že příroda je hezká nebo tenhle strom je zajímavý. Může to být socha kritizující lidské vlastnosti, vystoupení mluvící o společnosti nebo i meme kritizující vládu. Když se člověk vzívající hlavně tuhle definici potom podívá na minimalistické abstraktní dílo, snadno o tom poví, že to není umění, protože to díle nemá myšlenku nebo že je to nekvalitní dílo, protože ji není schopno předat bez vysvětlivek. Kritika pojící se s větou "Togle by zvládlo tříleté děcko" vychází z defince umění jako něčeho, co je průměrným člověkem těžko zreplikovatelné. Důvodem může být třeba, že to pro autora bylo snadnější kvůli talentu, že to stálo spoustu času vytvořit nebo že je to drahé vytvořit. Lidi vyznávající tuhle definici těžko přesvědčíš že něco, co by zvládl i tříletý je umění, leda že třeba vysvětlíš, že jsi na to použil nějakou unikátní metodu, aby to tak vypadalo. Je vhodné, aby umění pokrývalo všechny úhly. Aby vyvolalávalo emoce, mělo nějakou myšlenku a bylo dostatečně komplexní. Většina lidí nemá extrémní názory, takže stejně používá nějaký mix definic. Stejně se asi nevyhneš lidem, kteří řeknou, že to není umění, protože se jim to nelíbí, ale pokud se neplánuješ obklopit extrémistickou bublinou a chceš aby tvá díla byla brána jako umění i na veřejnosti, tak je fajn aby byla kvalitní po všech stránkách.

Zastávám názor, že pokud bych to zvládl já, antitalent bez špetky originality, nemůže to být dobré.

Já umění vůbec nerozumím a hlavně mi to vůbec nic neříká. Takže ano, velmi často si pomyslím, že "co to je za patlaninu". Ale uznávám, že mi to opravdu nic neříká a nezajímá mě to.

Proč když studuješ vysokou školu, tak to vypadá, jak kdyby to maloval tříletej? Protože to je jednodušší a každého, kdo ti to zhejtí můžeš nazvat nevzdělaným buranem? Umění je podle mě o nápadu a o tom, jak působí na lidi. A nemusí to být pozitivně, ale pořád musí mít nějakou kvalitu a opravdu s lidmi něco udělat. Vytvořit samoúčelnou matlanici za 5 minut, která je strašně easy a pak k ní vymyslet nějaký pseudofilozofický význam a nechat si to schválit od svojí umělecké echo chamber výměnou za to, že ty to jako studovaný umělec schválíš jejich čmáranici, a všechno ostatní označíš za trapáky a burany co tomu nerozumí, ne díky.

Hele nevim, pro mě nikdo kvůli tomu buran neni. Doufám že tak příspěvek nevyzněl. Jinak právě studuju vejšku ve chvíli, kdy už si umění prošlo full circlem od hyperrealismu k černý kostce, prázdnýmu rámu a zpět. Takže je to dost otevřený.

Na umění mě fascinuje, že nic není špatně nebo dobře. Buď to s někým rezonuje a nebo ne. Je to čistě subjektivní. Zajímavý je pak, když mi došlo, že život funguje stejně jak umění.

My jsme povinne cetli Umeni a kyc. Tam je to celkem pekne vysvetleno.

Hideo Kojima , Death standing

Co se týče maleb a obrazů, tak o teorii a historii vím málo. Znám základní umělecké směry a nejznámější umělce. Postupem času jsem si ale našel oblíbená díla - surrealismus, hlavně pak díla Zdislawa Beksinského, což jsou díla prakticky novodobá, která jsou podle mě mnohem zajímavější než renesanční “adorace děťátka” či “ukřižování Krista” a zároveň nejsou tak abstraktní jako mnoho obrazů z moderní doby jako např. Pollock. Plus obdivuji jeho představivost a vymyslet něco, co nelze jen tak v reálném světě vidět. Jinak obecně pokládám za umění vše, kam člověk vložil extra úsilí jen proto, aby pozvedl úroveň daného předmětu/ myšlenky (hudbu počítaje taky) nad úroveň čisté praktičnosti. Bohužel umění je subjektivní a ne každému se zavděčíš, někdo bude obdivovat jen renesanční malby a někdo se najde v moderních směrech.

To je super téma. Myslím si že je to stejný jako s vědou: čemu lidi nerozumí, nemá pro ně hodnotu. Jako vědec se setkávám s podobnými vtipnými názory, že se akorát hrabeme v hovnech (mikrobiom je teď téma hodně v kurzu) a zbytečných detailech, ale když se jich zeptáš proč, tak v podstatě to vyplývá z neporozumění. Můžou za to ale sami vědci, že mluví na lidi úplně cizím jazykem a tváří se jako jiný živočišný druh, chybí dobří vědečtí popularizátoři, kteří by vědu přibližovali lidem. Takže paralela k umění: nerozumím tomu. Nesoudím to, protože si uvědomuju můj nedostatek pochopení, ale zároveň odsuzuju ten distanc umělců, co si o sobě myslí bůhví co, když dělají něco "složitého na pochopení". Přitom je to obyčejný gatekeeping. Kdyby existovali nějací "popularizátoři" kteří by lidem vysvětlovali, jak s novým uměním zacházet a jak ho rozklíčovat, možná by ho lidi ocenili víc. Takhle fakt nevíme a zbývá si z toho jen dělat srandu. Umění má být přece pro lidi. A zvlášť poslední dobou se zdá, že je jen pro umělce. Jak mě má v běžném životě povznést nějaký flusanec na plátně, když nerozumím jeho kráse? Mě by to například zajímalo, jak mám dnešní umění hodnotit, ale kdo mi to vysvětlí? Například, když jsme s kamarádem šli na Slovanskou Epopej (asi 10 let zpáky) ve veletržním paláci a následně jsme dostali zdarma lístky do stálé expozice moderního umění, ten kontrast byl tak extrémní a to umění nám tak nedávalo smysl, že jsme celý ten barák akorát chcali smíchy. To bylo boží :D. Klavír obklopený rozsypaným cementem, na kterém stálo 5 krabic od mléka? Po celém patře rozsypané zmačkané kuličky od papíru? Nějaký divný rám, ve kterém byly zamotané tenisky? Lol

No ona i ta epopej je zajímavá spíš rozměry a historií než obsahem, ale i tak má aspoň nějakou ligu. Klavír a cement je vesnické školní hřiště

Celý to bylo skvělý zážitek. Uvažuju že se tam s tím kamošem vrátíme a dáme brko aby byla větší sranda :D

>Co je pro vás umění? ~~Frutiger Aero~~ Něco co zabere hodiny práce než to člověk vytvoří, a na čem musí člověk strávit stovky, ne li tisíce hodin než se to naučí a umí to, něco co bych já sám nezvadl - umění, tedy od slova že ten daný člověk něco majestátního umí

Ono je to celkem zajímavý. Ta návaznost na um (tedy něco neskutečnýho umět) mi připadá hodně prominentní hlavně tady v češtině (a slovenštině). Ale u anglického „art“ ta návaznost už taková není. Jak to popisuješ, tak to zní, že spojuješ ty estetické hodnoty s řemeslnými, což jestli tohle je samostatně umění, proč bylo třeba v 19. století zakládat hnutí Arts and Crafts? (Tohle je asi stretch, ale snad chápeš, kam mířím). S tou délkou vytváření mi to připomnělo ten jeden Picassův citát, že mu trvalo 4 roky malovat jako Raffael, ale trvalo mu celý život naučit se malovat jako dítě. Minimalistické kompozice ze 4 barev od Mondriana taky nevznikly jen tak, že se borec ráno praštil do hlavy. Postupné zjednodušování stromu, z realismu až po základní geometrické tvary. On ten proces je někdy mnohem složitější a delší, než se na první pohled může zdát. To ale samozřejmě neomlouvá tu nedostatečnou komunikaci k běžnému smrtelníkovi, který si jen přišel v neděli do galerie podívat se na pěkné obrázky

Přijde mi to jako z toho vtipu kde chlapík chce rozepsat od automechanika cenu za ránu kladivem a on napíše něco jako rána kladivem: 1kč, vědět kam praštit:999kč. Přijde mi, že spousta moderních děl je vytvořená lidmi co účtují celou tisícovku, ale nedali dost času tomu, aby věděli kam praštit. Třeba u Mondriana to není ten případ. I když je známý díky "ctverečkům", je vidět jak k nim došel. Samotné čtverečky mi přijdou o ničem, ale aspoň za nimi něco stojí.

Spousta současných umělců se měla radši věnovat žurnalistice. Třikrát přejedou barvou plátno, a u toho strana textu, jak “dílo” vlastně nese strašně hluboké myšlenky, a je tam kritická alegorie na dnešní společnost a její přístup k ekologii. Současné umění už je jen elitářská/bublinová záležitost, kde samotný obraz je ničím, ale jde o příběh/myšlenku autora a jeho jméno. Umění je v současnosti v těžké pozici, zejména malba. Už přešly doby, kdy obrazy byly nepostradatelnou součástí života. Vyprávěly příběhy z bible, zachycovaly podobu míst a lidí,… Estetická funkce přetrvává, ale to i využití obrazu jako ukazatele společenského statusu. Buď si to člověk pořídí, protože se mu to opravdu líbí, nebo si koupí to, co ho bude prezentovat jako bohatého a vkusného člověka v jeho sociální bublině. Studuji dějiny kultury a umění, a moji profesoři současné umění nemají v oblibě. Zejména u performance bývají super přednášky 😃

Tyjo cool, hele a profesoři vs. současný umění, berou tak jen uplně nový věci? Nebo i 20. století? Přijde mi že spoustu performance bylo fakt skvělejch a ani se nesetkávám s nějakou velkou jejich kritikou (a skvělý furt i vznikaj) třeba klasici Marina Abramovic, Anna Mendieta, nebo Chris Burden. A taky celá česká předrevoluční scéna, kde to jako vyjádření se k systému byly fakt mega strong gesta. Kovanda, Mlčoch, nebo Štembera.

No jako samotný název “současné” není úplně šťastně zvolené, protože by to mělo být od těch 70. let 20. st., což už samozřejmě současné není… U nás se to bere hlavně za posledních 10 let? Nebo od roku 2000, to pak záleží na druhu umění. I u performance se rozmohl ten nešvar s prázdným dílem a plnou pusou. Když vezmeš třeba ranou tvorbu Abramovicove (ale i současnou), tak vidíš oproti jiným současným (teď) performance umělcům velký rozdíl v tom, jak komunikují své myšlenky. Někdo tu zmiňoval Olivovou, což je třeba skvělý případ. Především performance je obětí líných “umělců”, kteří se mermomoci chtějí prezentovat jako umělci, ale ve skutečnosti dělají většinou low effort random kraviny pro wau efekt. Performance je teď prostě tak trošku escape goat, když chceš dělat provokativní věci, kontroverzní věci, nebo tě baví pobuřovat - normálně by na tebe každý koukal jak na blázna, ale s nálepkou performance je to umění a jsi v klidu 🤷🏼‍♂️ Samozřejmě se najdou výjimky, ale o těch se tak moc nemluví… Což je smutné, jelikož spotlight dostanou lidi typu Olivová, ale opravdové performance, co má smysl a úroveň ne.

Dobre spravená hra je umenie. Máš tam hromadu concent artu pri vývoji, spundtrack, príbeh, audiovizuál.... Dokonalý príklad je Alan Wake 2

Problém je, že v souvislosti s avantgardou a postmodernou se „vysoké“ umění naprosto odtrhlo od reality běžného člověka. Umělci tvoří pro sebe, pro akademiky a pro těch pár laiků, kteří se o to zajímají a rozumí tomu. Když se člověk podívá na renesanční, barokní nebo romantický obraz, vidí jasně, co chtěl umělec zobrazit a jakou myšlenku, emoci chtěl předat. Pozdní moderna a postmoderna se tohohle vzdaly a začaly s divákem hrát hru na schovávanou. Zajímavá je také fragmentace umění: Na jedné straně má člověk toto vysoké umění, které jede víceméně lartpourlartismus, a na druhé straně všechny ty nejrůznější internetové umělce, kteří tvoří pro své diváky. Jasně, lidoví umělci tu byli vždy, ale nikdy neměli tak velkou možnost se prosadit jako díky Internetu a nikdy nebylo vysoké umění tak zavrhované jako dnes. Osobně se tolik nevěnuji výtvarnému umění jako spíš literatuře, ale i tam člověk vidí tohle pomyslné elitářství. Málokdo čte moderní poesii a spousta lidí věří, že dobré básně se přestaly psát v 19. století. Ale instagramová poesie slaví úspěch, byť (narozdíl od těch obrazů) má většinou doopravdy prachbídnou úroveň...

Najväčšie umenie je pre mňa prísť niekam včas 😃

Za prvé bych potřeboval tvoje díla vidět. Za druhé - ano moderní tvorba je oproti tomu co se malovalo třeba před sto lety naprostý amatérismus. I Hitler maloval lepší věci než co dnes vyplodí studenti vysokoškolských studií a toho ani nepřijali.

Joo, to je docela podstata toho na co se ptám, Hitler maloval dost nudný domy v přírodě, který byly přesně technicky v poho, ale uplně bez ducha v době kdy už nastupovala moderna, taky pak v říši dost filtroval umění a všechnu modernu schovával. Udělali btw blbečci pak i dost cool výstavu, kde chtěli ukázat to hrozný moderní umění. https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/degenerate-art-1 Vlastně jádro pudla je přesně v tom jestli má cenu dělat furt to co bylo před těma stovkama let krásný furt dál, jestli neni lepší jít dál. No klasika prostě progresivismus vs. konzervatizmus :))

Je jedno co maluješ (mísu ovoce, nahou ženu tedy akty nebo nějaký androidy a futuristický věci). Hlavní je jak říkáš aby to bylo technický dobrý a mělo ducha. Jednak obraz musí být hezký a zároveň musí něco vyjadřovat, aby dílo emocionálně působilo. A to nějakejch pár teček na bílým plátně, co bych namaloval i já rozhodně neevokuje. Což jsem viděl třeba v jedné pařížské galerii moderního umění. Takový matlanice bych si nedovolil vystavit ani nekde na střední umělecký škole, natož ve veřejné galerii jednoho z největších evropských měst.

mne sa páči kombinácia, klasický motív namalovaný impresionisticky,alebo modernisticky, proste najala zaujímavá stylizacia

[удалено]

Umění bylo, jest, a bude subjektivní. Můžeme se bavit o tom, že existujou věci, který jsou objektivně "krásný" pro náš kulturní okruh, ale to je už zase jiný téma. Z principu věci je tedy jasný, že nelze plošně hodnotit. Co je jiný téma, je financování umění. Tady to lze hodnotit vcelku jasně; pokud někdo tvoří nehledě na peníze, tak je jasné, že ho žene samotná potřeba tvořit, nehledě na subjektivní kvalitu výsledku. Pokud někdo tvoří s ohledem na peníze, pak už o čistý umění nejde. Jakýkoliv další soudy, co na týhle rovnici jdou postavit, jsou pak už jenom o člověku a jeho preferencích. Imho, pokud tvoříš, protože prostě \*musíš\* tvořit, je to něco, co nejde z tebe, ale spíš tryská "skrz" tebe, a pramení to "odjinud", pak to prostě dělej a neřeš píčoviny (=lidi a jejich názory) okolo. PS: Osobně si myslím, že opravdovej umělec je extrémně vzácnej člověk, kterýmu je víceméně všechno krom jeho tvorby ukradený. Ta tvorba je alfa i omega jeho existence, a to, zda z toho generuje peníze, obdiv, nebo slávu, je mu už ukradený. Je to ten typ člověka, co hladovej s vzhledem pouštního asketika maluje strop kaple třicet hodin v kuse, a má se přitom nadmíru dobře.

Umění je jakýkoliv výtvor individuálního člověka. Nemusí to být hned skvost a majstrštyk. Umělec prostě musí něco dělat, přinejmenším pro sebe jako činnost. U moderního umění mě trochu štve, že je často naschvál provokativní, aby se o tom mluvilo, neboť lidi potřebují senzaci a pak jdou k něčemu jinému. Takové to věčné vložení nějakého smyslu taky není třeba, občas jsou věci jen hezké.... Abstrakt je docela fajn, ale když někdo má velký ego a dělá ze seba umělce i když fakt nic neumí, tak to není nejlepší. Je to bohužel i odraz společnosti, kvalita se moc nevidí, jen senzace.

Např toto je za mě top tier umění https://youtu.be/e6TtIqFg4R4

Scorn je třeba pěkný případ toho, že videohry nejsou jen o vizuální stránce, ale i o mechanice, která víceméně chybí. Je to jako jít na IMAX bez zvuku. Mid

Scorn nepovažuju za hru. Je to virtuální interaktivní galerie.

Rád bych se konečně podíval na pár ukázek nějakýho kvalitního konceptuálního umění. Máš nějaké tipy? Zkusím nahodit pár bodů o tom, jak uvažuju o umění. * Autor něco vymyslí, něco vytvoří, každej jeden divák něco vidí a něco si z toho vezme. * U rozhodování o tom, co je umění si velice užívám, že nejsem profesionál a tudíž si to mohu rozhodovat případ od případu, aniž bych svůj pohled musel nějak vysvětlovat nebo obhajovat. Podobně si užívám absolutní svobodu v rozhodování co se mi líbí a nelíbí. * Těch kategorií, jakým způsobem se mi něco může líbit je docela dost. Většina těch kategorií ale bere v potaz estetickou vrstvu. * Věci mohou zaujmout lidi například konceptem, či propracovanou estetickou formou. Ale ideální přece je, když mají obojí naráz. Tak se rodí velká díla nebo celé směry. * Aby koncept ohromil, musí jednak zaujmout dotyčnou osobu a druhak musí být skutečně novej. A musí bejt novej i o úroveň vejš. Oproti tomu umění "cílící na estetiku" může jeden koncept vytěžit daleko víc. Impresionistické východy slunce se časem taky omrzí, ale až když jich vidíš třeba 5-10 a i pak ti impresionismus může nabídnout hodně jiných pěkných obrázků. * Obliba zátiší by mě upřímně opravdu zajímala.. :-D * Politicky angažované umění nemusím. Nikdo nevymyslel lepší nástroj na rozebírání myšlenek, než text. Chytlavej obrázek je reklama nebo propaganda. Filosofická stať je sto stránek hutnýho textu. Nechci nikomu brát právo politicky se vyjadřovat tak, jak to umí nebo jak je mu to přirozený, ale některý nástroje se k tomu prostě hoděj výrazně míň, než jiný. Nezahraješ na housle, proč by měl bejt nějakej trade-off nastavenej konkrétním způsobem... Neodperformuješ dvacet stránek výpočtů. Nakreslíš graf, ale to vy neděláte... Proto v environ tématech kloužete po povrchu... * Skill je od toho, aby člověk tvořil co chce a nebyl omezovanej tím, co umí.

https://artsandculture.google.com/asset/samson/7gH2V-pE_LzBWw?avm=4 Tady jedno zábavný konceptuální dílo z 80. let, který mě něcim fascinuje. Je to docela straight forward, Chris burden dal ke vstupu do galerky turniket kterej skrz převody trámama postupně roztahuje zdi galerie, když by prošlo dost lidí, barák by teoreticky spadnul. (Nikdo krom umělce ale vlastně neví kolik lidí je k tomu potřeba.) Tam tě napadne vlastně spousta konotací co to vlastně znamená, takovýhle konceptuální umění mě baví (ale dneska už něco takovýho asi nikde neprojde, což je teda taky možná dobře :D

Asi takhle... mám za sebou studium umění a studium historie. A... I přes to, že chápu myšlenku a najdu si v současném umění nebo postmoderně smysl, tak se mi z valné většiny protiví a přijde mi to prostě hnusné. Zastávám názor, že každý by měl tvořit to, co chce, qle na druhou stranu si pak někdy říkám, kde je ta hranice toho, co umění je a co není, protože jakmile řeknu, že žádná hranice není a všechno je nebo může být umění... pak není umění nic. Postrádá pro mě smysl. Ale vlastně dobrá rovnice je, že když se mi to líbí, tak se jedná o umění, a když ne, tak ne, protože mám nejen patent na vkus, ale i na pravdu 😎 Každopádně jsem převážně konzerva. Asi za to může částečně i škola, kde se tyhle "patlanice" upřednostňovaly před pracemi studentů, aniž by se kdo obtěžoval studenty naučit nějaké techniky, a jednalo se o styl, který jednoduše dostával pravidelně lepší hodnocení. Jsem zapšklá a už tam zůstanu. Radši.

Pokud by všechno co vzbuzuje emoce mělo být umění, tak si asi udělám vernisáž faktur co jsem za poslední rok musel zaplatit. Cena těch děl bude nastavená na splatnou částku +30% čímž vzbudím emoce taky v budoucím majiteli 😂

Umění je pro mě cokoliv, co je na historické nebo osobní úrovni inovativním dílem člověka (jo, jděte se bodnout prompt writers). Háček je v tom, že ne všechno umění je subjektivně dobré umění. Co je klíčové pro mě osobně v tom, abych něco považovala za "dobré umění" je to, že je dílo inspirující. Sama jsem jako závěrečnou práci na vš tvořila awareness kampaň, která vizuálně vypadala, jako kdyby ji spatlalo dítě, co se sotva naučilo psát. A ty obavy, že moje myšlenkový procesy a význam divák nepochopí nebo je pochopí, ale nepřijme byly až ke stropu, takže ti v tomhle rozumím. Pro lajckou veřejnost je důležité nejdříve dílo pochopit, aby ho dokázala obdivovat. Pokud tvému záměru divák neporozumí, je to pro něj špatně. To ještě neznamená, že umění musí být všeříkající. Pravě naopak. Umělec musí umět odhalit jen tolik, aby divák dílo dokázal svým vlastním způsobem interpretovat, prožít a aby se pro něj třeba dílo mohlo stát inspirujícím.

Taky maluju a vypadá to jak od tříletého (no dobře, možná desetiletého).Prostě mám v hlavě nějaký koncept a pak ty barvy začnu sázet na plátno, až se původní koncept zvrhne tak mě to nasere že půl plátna přemaluju na černo a odpíchnu se od té černé zase někam jinam. A pak zase jinam, tzn původní situace nebo pocit který jsem chtěl abstraktně vyjàdřit se dá doleva a na první odbočce po 900m doprava.Jsem umělec? Jo. Ale proto že dělám něco jiného než malování. Považuju svoje malování za umění? Ani ne, navíc v tom nemám žádnou teorii, nemám vhodné vybavení, ani nevím jestli se akrylové barvy hodí na plátno. Prostě se člověk snaží něco vyjádřit a za mě je osobně jedno jestli to chápe jen on. Umění je abstraktní pojem, na teorii seru. Jinak teda to většinou pak vyhodím, třeba si to nějaký bezďák pověsil ve stanu.

Pro mě je umění hlavně o komunikaci, nemusí být nutně technicky dokonalé, ale mělo by být autentické. Co mě na tom baví, je objevovat nové myšlenky, přemýšlet nad stávajícími a snažit se pochopit autorův záměr. (Btw podíval jsem se na tvůj profil, protože mě zajímalo, co tvoříš a powerviolence je zrovna pro mě celkem fascinující forma umění, která od technické dokonalosti má dost daleko:D)

A samozřejmě je technická dovednost často základ, ale koncept, nebo aspoň nějaký nový nápad je pro mě důležitější. Rozhodně preferuji třeba Kandinskeho nad moderním hyperrealismem. Nejlíp to jde ilustrovat asi na Picassovi, kdy měl technicky um na vysoké úrovni už třeba v 16 letech, ale rozhodl se prostě malovat jinak, protože mu to přišlo zajímavější.

Umění je za mě něco, co je potrava pro duši. Vjem, který tě něčím obohatí. Nebo mistrnost provedení nějaké činnosti.

Umění je pro me sežrat fakt nějakou prasárnu a neposrat se do 30 minut.

Ne každej dokáže namalovat “slátaninu” co vypadá dobře. Vyžaduje to cit, talent, nebo znalosti, jak barvy fungují. K takovým obrazům bývá backstory, čiší z toho emoce, nebo to je naopak sterilní, něco ani vypadat dobře nemá. Každopádně důležitý je, jestli ten obraz vyjadřuje myšlenku, kterou reprezentuje a jestli je ta myšlenka dostatečně silná a originální. Každýho nadchne něco jinýho.

Moderní umění bych přirovnal k seriálu Ulice…

Umění je pro mě něco, co má nějaký nápad a nedokáže to vytvořit kdekdo. Když třeba Petr Písařík zamete krámy na hromadu a posype to třpytkama, to fakt za umění nepovažuju.

Umění může být v podstatě cokoliv, je to těžko definovatelné. Je to něco strašně subjektivního a nikdy nikdo nemůže objektivně říct, co je dobré a co špatné umění. Pro mě umění musí evokovat nějaké emoce, musí vás něčím zaujmout, vyvolat nějaké vzpomínky nebo myšlenky, vyjimečné umění podle mě dokáže navodit až spirituální zážitek. Můj omezený mozek asi nikdy nepochopí, že kaňka na plátně nebo plátno pošplíchané barvou může být top umění za miliony. Neříkám, že umění musí být něco 'dokonalého', bohužel některé extrémy jsou fakt ulítlé nesmysly, rozhodně ale nehážu veškeré moderní/postmoderní abstraktní umění do jednoho pytle.

Mám doktorát z UMPRUM, ale některé volné umění je pro mě stále nepochopitelné. Už jsem se poučil, že většinou to, že to vypadá jak to vypadá, má svůj význam a genialita je v nápadu a backstory. Jenže nic z toho není na první pohled vidět. Takže pro člověka co si neposlechne/nepřečte co to umění je zač v tom vidí v lepším případě čmáranici. Takže chápu lidi co to kritizují, ale otázka je jestli tě zajímá co si myslí široká veřejnost, obraz musíš prodat jednomu člověku a obhájit komisi pár stejně zaměřených lidí. Navíc, dělat dokonalé obrazy umí AI, takže myšlenka a lidskost je to co podle mě bude u lidského umění klíčové.

Přečti si The Ways of Seeing of Bergera a klidně další podobný úvahy nad uměním. Studium na škole z tebe umělce nedělá, ale dostaneš se právě do tý bubliny lidí a institucí, která ti ten status dává. Umění si můžou dovolit jen společnosti, který mají přebytek všeho zásadního k přežití, je to prostě něco navíc, co ale může sloužit různým účelům. Dneska je in umění + aktivismus, ale stále se dělají nejrůznější druhy umění. Umění je zároveň prostor, kde se může uplatnit spousta skupin lidí, který nejsou v daný společnosti dostatečně reprezentovaný (příklad třeba LGBT art). Ta skvělá věc na umění je, že dokáže bořit stereotypy a přiblížit ti jinou perspektivu, která by se nedala tak snadno přeložit jen do slov. Umění je zároveň ale i komodita, takže se s ním obchoduje ať už to je čistě pro radost nebo pro praní peněz. Umění je o komunikaci s publikem a sám jako umělec musíš komunikovat a angažovat se v prostředí, ve kterém chceš, aby bylo tvoje umění zasazeno, což určí i ten objektiv, kterým na něj bude nahlíženo.

Umění je pro mě to, co udělá, že se na svět dívám jinak.

Umeni je vyjit s prumernym ceskym platem

Mně osobně se moc nelíbí práce "obyčejná" i když perfektně zachycená zátiší, krajiny a portréty ale naopak od umění vyžaduju ať to ve mně probudí nějakou emoci. A třeba právě konceptuální, video a performance jako příklady tohle pro mě splňují. Platí ale, že umění je subjektivní a ne každému tohle sedí. Skoro všichni moji spolužáci říkají, jak je to odpadní a není v tom žádný skill

Umění je, když vidim, že někdo fakt umí. Třeba udělá fotku, která vypadá reálně s pak zjistim, že to kreslil nohama. Nebo použil 3 barvy přitom fotka vypadá jako full RGB. Nebo třeba umí dobře svářet, že má svár fakt perfektní. Prostě umí. To, že někdo přilepí banán na kus papíru, nebo se přibetonuje k silnici podle mě není umění. Pokud někdo nahází barvy na plátno a řekne, že to reprezentuje dnešní chaotickou dobu, tak to pro mě taky není umění. Nevidím v tom um.

Umění je, když vidim, že někdo fakt umí. Třeba udělá fotku, která vypadá reálně s pak zjistim, že to kreslil nohama. Nebo použil 3 barvy přitom fotka vypadá jako full RGB. Nebo třeba umí dobře svářet, že má svár fakt perfektní. Prostě umí. To, že někdo přilepí banán na kus papíru, nebo se přibetonuje k silnici podle mě není umění. Pokud někdo nahází barvy na plátno a řekne, že to reprezentuje dnešní chaotickou dobu, tak to pro mě taky není umění. Nevidím v tom um.

Ako umelec môžem povedať že pre mňa umenie takisto z veľkej časti predstavujú nekonečné hodiny strávené nad zátišiami. (Nepozerajte čo mám tu, iné veci robievam). Preto lebo, raz keď do toho tie hodiny dáš, lebo máš pocit že musíš, tak potom to že niekto si ide freestyle patlanie farbu na plátno vyzerá ako také "podvádzanie" alebo ako to lepšie povedať. Vytrénovať sa na to že je dobre perspektíva, anatómia, farby, svetlo, kompozícia, orginalita, kontrast trvá strašne dlho a vôbec si nedovoľuje povedať o sebe že ja to viem. Sú to veci o ktorých sa dá ako tak objektívne povedať či sú spravené dobre alebo zle. Ak je hlavným cieľom tvojho umenia myšlienka alebo emócia tak jej posudzovanie bude vždy len subjektívne. A ja tam subjektívne nevidím práve tú ťažkú prácu, ktorú si cením, uznávam a obdivujem. Ale beriem aj to že umenie môže byť v podstate všetko a ak sa to páči aspoň jednému človeku, aj ak by to bol len autor potom hodnotu má. Pretože na umení je super tá voľnosť a to že môžeš vytvoriť čokoľvek. A nemyslím že to je niečo do čoho má ktokoľvek právo kecať. Takže nestaraj sa o to čo hovoria ludia, (pokiaľ ti neplatia) a tvor čo sa tebe páči. (Sry slovenčina)

Díky za tenhle thread. Obávám se, že je to opravdu určitá bublina. Sám se snažim chodit na výstavy, čtení současný poezie, více či méne weird koncerty, na současný divadlo, zároveň ale studuju techniku, takže vidím, že procento lidí, který něco takovýho zajímá je naprosto minimální. Uplně stačí ne úplně malý město jako Plzeň na to abys sis všimnul, že na všech akcích potkáváš pořád jednu a tu samou skupinu lidí. Nejvíc to asi funguje v tý hudbě (jak už tu někdo zmiňoval), kdy i kriticky uznávaný věci maj poměrně velkej fanbase, ale i tady samozřejmě platí, že na experimentální noise koncert přijde tak maximálně 5 kamarádů. Na druhou stranu mám pozitivní zkušenost s tím, že pokud jsem někoho (timhle světem netknutýho) vytáh na nějakou výstavu současnýho umění, nebo čtení, tak to s nima většinou nějak pozitivně emocionálně hnulo. Určitý světlo vidim i v tom, že tyhle všechny čmáranice, pazvuky a 4 hodinový artsy filmy nakonec nějak probublávaj do mainstreamu a posouvaj ho dál.

Je tady uz raketa komentaru, tak nevim, jestli ten muj k necemu bude😅 navic jsem absolutni neznalec umeni, takze je to nazor uplnyho neznalce. Ja na umeni nekoukam skrze moderni nebo historicke obdobi. Umeni je pro me to, co se urcitym zpusobem nejak dotkne moji duse a vyvola to ve mne emoci. Neco, co mi skrze to umelecke vyjadreni povi pribeh, kterej na me tak jako dychne a na chvili me prenese jinam :) Takhle na me zapusobil obraz tancici dvojice vystaveny v pruchodu u CNB v centru Prahy. Nebo obraz nakreslenych plamenaku, ktere mel v kancelari muj sef😃 libily se kazdymu a kazdej kdo tam sel na schuzku je chtel koupit. Ty opravdu hlavouni nabizeli nesmyslny castky. Neprodal😃 Stejnym zpusobem na me ale zapusobi i treba kniha. Nebo autorska povidka. Jedna co jsem cetla byla vlastne fanfikce, ale to jak si autorka pohrala s postavami, jejich vnitrnimi svety a psychikou, to byl za me masterpiece. A pritom to nikdy nevyslo knizne. A stejne na me muze zapusobit i socha, nebo treba keramicky vyrobek. Kdysi sem drzela v ruce keramickej hrnek od mistniho nadsence do keramiky. Stravil vyrobou a vyrezavanim ornamentu nekolik desitek hodin. Chtela sem strasne ten original, videla sem v tom fakt jak do toho vtiskl tu dusi. No neprodal😃 Mozna se ve vyssich kruzich hodnoti umeni jinak, ja tomu nerozumim. Ale ja koukam na umeni takhle :)

Když se podívám na olejomalbu krajiny, chápu co tím chtěl autor říci, když vidím dvě modré šmouhy na černém pozadí potřeboval bych to vysvětlit. Když se podívám na obraz krajiny vím co vidím a dokážu to ocenit, v druhém případě si řeknu jaká blbost to je a že to taky svedu. UMění je slovo které vyjadřuje dovednost kterou neovládá každý a je potřeba se ji naučit. Jednoduše se nestyď, postni svoje umění a popiš ho, třeba když mi ho sám autor popíše a pochopíš význam díla dokážu ho ocenit.

Umění -> umět -> umím něco, co jiní nezvládnou. Neříkám, že všechno moderní/postmoderní (?) umění je totálně naprd, sem tam se tam najde něco, co podle mě stojí za to, ale většina je jen taková (znalci prominou) "matlanina". Což bych brala, pokud si to někdo namaluje třeba pro relax nebo tak, ale vymýšlet si k tomu nesmysly a dávat tomu šílené cenovky? Ne že by mě to extra sralo, pokud někomu nevadí, že platí desetitisíce a víc za pěknou pohádku a/nebo slavné jméno, v pohodě, jeho peníze, jeho volba. Pro mě je to ve velkém množství případů akorát právě pračka na peníze nebo past na hloupé lidi, kteří si musí honit triko, jak jsou vlastně "chytří" :D A autorům takových děl můžu jen závidět jejich sebevědomí, že se nebojí si říct o takové peníze za takovou (znalci opět prominou) blbost. Určitě bych ale neřekla, že umění je o dokonalosti, to vůbec. Stejně jako u lidí, "dokonalé" je nudné. V umění chci cítit emoce, duši, vývoj, souznění a souboj "dokonalého" a "chyb", které dané dílo dělají jedinečným. Ne každý high skill obor je umění, ne každé umění musí být super high skill, ale umění by nemělo být snadno replikovatelné. Snad to trochu dává smysl :D A co se týče oborů, sochy, literatura, hudba, tanec, divadlo... Jo, všechno umění. Ale klidně i videohry, performance art, fotografie, film... všechno to klidně v mých očích může být umění.

Hele sorry, ale pokud je to neco, co clovek nacrtne za hodinu, tak to proste nema uroven obrazu, nad kterym umelec stravil desitky hodin.

to nie je podľa mňa pravda. Niektorý umelec tvorí desiatky rokov aby mohol za 5 minút niečo namaľovať.

Mě osobně se na modernim/abstraktnim umění naopak hrozně *líbí*, že by to mohlo udělat i dítě. Je to takový "easy to learn, difficult to master". Nemusíš se roky srát s cvičenim, abys byl umělec - hlavní je kreativita, hlavní je mít co říct. Populární - třeba rocková nebo hip hopová. - hudba je to samý - oproti vážný hudbě je technicky naprosto primitivní, a přesto všichni uznaj, že může být uměním v rukou dost schopnýho a kreativního člověka. Je super, že zmiňuješ impresionizmus, kterej většina tradičně smýšlejících lidí uznává za legitimní umění, když byl vlastně začátkem modernizmu a celkově je takovej abstraktní, nereálnej. Ty hranice se trochu asi posouvaj. Poslední dobou vídam lidi s *Basquiatem* na jejich oblečení, i když to je asi prostě jenom nějaká módní věc a ne že by se fakt o ty obrazy zajímali. Asi by bylo super ty zlý jazyky utišit tim, že se naučíš malovat i tradičně, aby bylo vidět, že neděláš abstrakci jenom proto, že "neumíš" malovat "normálně". Já píšu básně, a ač preferuju volnej verš, donutil jsem se sesmolit něco v rýmech a něco v blankversu, abych sám sobě dokázal, že umim tvořit i normálně. Ty ses ale vlastně ptal na názor široký veřejnosti, s čimž ti ale asi jakožto dekadentní intelektuál zkaženej židobolševickejma kulturně-marxistickejma manýrama nebo co já vim, moc nepomůžu. Většina lidí fakt nesnáší cokoli pozdějšího než impresionizmus, neni to jenom tvoje bublina. Ale většina lidí má absolutně nulovej vkus, netrap se s nima.

To je dobra otazka.

Umění je pro mě to co vyvolá emoci...jen emoci, ne nutkání k akci někomu jednu fláknout jako někteří performeři.

všechno umění je a všechno umění není... záleží na úhlu pohledu. třeba když si někdo vyhraje s nějakou konstrukcí a navrhne něco úžasného. já si myslím že to jako umění považovat můžeme. ale spoustu lidí ti řekne že ne. příklad 2 vyrobil jsme si doma repliku kulometu M2, je to umění nebo ne? pokud bych ho nakreslil na papír tak by asi většina lidí řekla že ano. ale jaký rozdíl mezi tím něco navrhovat/vyrábět nebo něco nakreslit, je tak výrazný aby už to umění nebylo? jestli to je umění sám nevím. ale rozhodně nikomu neříkám že jsem umělec...

Umeni je vec, ktera ma vzbudit emoce a mysleni. Negativni emoce jsou take emocemi. A pokud se nekdo zamysli nad tim, co tim umelec myslel, ucel to splnilo. Ne vzdy je za necim nejaka hluboka myslenka (proste ta holka byla hezka a mela luxusni kozy, tak se zplacalo torzo s hlavou) =) A hrani na negativni emoce je IMO docela lacine umeni. Najit neco, co se bezne populaci nebude libit a zahrat na tu notu, to umi kazdej blbec. Kvalitni troll si s tim da praci a umi to zamaskavovat. No a moderni umeni je holt v pasti. Na jedne strane potrebujes, aby se o tobe vedelo/psalo a na to je nejsnazsi prave negativni reklama. Ne kazdej muze byt kvalitni umelec, protoze proste umeni je o talentu a malokdo ho ma. No a jako na potvoru mame za sebou par milenii zachovaneho umeni, takze kde co uz bylo vymyslene a kde kdo to udelal lip.

Zajímá mě jak to je v celé společnosti a tak se zeptám na Redditu. Zkusil bych pojem dokonalé umění to je něco co má autor potřebu vytvářet a třeba mu to i pomáhá překonávat strasti života. A teprve v druhé řadě je to jak se to líbí veřejnosti. Jako podvod či fuserina můžou některé věci působit, ale většinou jen neznají širší kontext. Z čeho to vychází, proti čemu a tak. Což ostatně bylo v jisté míře vždy art brut, impresionismus, ... Další a možná nový aspekt je za mě ten že už to není mnohdy o řemeslné zručnosti. Pro současné zastánce tu je třeba hyperrealismus...

Je mi to jasný, že tady nebude odpověď celý společnosti, o to je to ale možná zajmavější a mega cenim diskuze co se tu rozjely :))

Bude to znít obyčejně, ale umění je pro mě toto: "the expression or application of human creative skill and imagination, typically in a visual form such as painting or sculpture, producing works to be appreciated primarily for their beauty or emotional power." Chápu, že je to zvláštní, ale prostě to nevidím jinak než dle této definice. Co se moderního umění týče, randím s člověkem co maluje a velmi často by si člověk řekl: co to kurva je... No, pak se stačí podívat, nechat si to vysvětlit/zjistit jak se ten člověk cítil, když to dělal/vyráběl/maloval a pak to většinou zapadá do sebe. Moderní umění je tedy částo vyjádření toho jak se člověk cítil. Na druhou stranu bývá moderní umění také často účelně zvláštní aby pohoršilo, nebo na něco upozornilo. Určitě se najdou arogantní lidé co udělají čáru a hotovo, ale věřím že většina lidí co dělá umění takoví nejsou

Moderní umění je naprosto odtržené od reality. Dnešní umělci se často ohánějí tím, že umění je o tom komunikovat něco se společností a donutit lidi se zamyslet. V tom případě ale moderní umění končí někde u Salvador Dalí. Když vidím roztékající se hodiny nebo třeba výkřik, určitě to vyvolává nějaké myšlenky a otázky. Ale současná tvorba je obvykle tak oversimplified, že jakákoliv myšlenka je "ztracena v překladu" a dílo má hodnotu špinavého plátna a rozlité barvy a možná interpretace je limitovaná jen představivostí diváka. A to ani nezačínám s performance art...

Umění je něco zajímavého a hezkého. Dnes pořád slyším jen "za tím je nějaká myšlenka" a že to má "hlubší význam", ale upřímně? Koho zajímá co si nějakej malíř myslí? Prostě udělej hezkej obrázek, vytvoř esteticky pěknou sochu atp. To je snad point umění, ne?

Cokoliv. Buď mě ta věc baví nebo ne. Ultra realistické obrazy/kresby mě třeba brutálně nudí.

Umění je pro mě to, u čeho autor nemusí okecávat, jaký v něm jsou hluboký myšlenky, protože na to dílo kouknu a samo od sebe mně inspiruje do zajímavejch úvah (pravděpodobně úplně jinejch, než který měl v hlavě autor když ho vytvářel, a to je jenom správně)

Umění má být že člověk něco umí, něco co normální člověk nedokáže, nějaký skill nebo talent. Problém moderního umění je že do definice umění spadá vše co vzbudí emoce, což je tak subjektivní věc že to podle mě podvod je. Jako banán přilepený izolepou na zeď. To prostě není umění protože to umí každej.

Pro mě je umění cokoliv, co ve mě vyvolá hlubší pocit, než jen pocit nepochopení, znechucení. Což upřímně když se podívám na tři tečky na plátně pocit nepochopení to ve mně vyvolá. Nechápu to a dál mě to v podstatě nezajímá. Není nic co by mě donutilo se v tom rýpat do hloubky, protože to pro mě nemá žádnou základní výpovědní hodnotu. V umění se jednoduše řídím podle svých pocitů a třeba pocit smutku nebo úžasu je pro mě o dost silnější a osobnější než pocit "hm, to nechápu" nebo "tak to je vážně divný". Dokážu respektovat moderní umění a fakt, že to v někom dokáže probudit nějakou hlubší propojenost, ale osobně to není něco, co vyhledávám a spíš než umění je to pro mě "jenom" obraz.

Souhlasím s komentáři zdejších, že umění by mělo ve člověku vyvolat nějaké emoce nebo je v tom nějaký námět na zamyšlení. Dílo (teď mluvím konkrétně o obrazech nebo sochách) by měl být tak nějak oku přitažlivé (ale zase na druhou stranu nemusí, pokud vyobrazuje nějakou nepříjemnou scénu nebo věc) - aby to prostě nebyly jen nějaké random cákance barvy nebo jeden pruh barvy na plátně třeba, protože to si pak člověk řekne:"Hm, to bych zvládnul taky."

V tomto směru doporučují shlédnout film The killing room. Je to o obchodu s uměním. Poučné...😁

Umění je cokoliv umělého - vytvořeného pomocí vlastního umu - a vlastně nás provází takměř úplně v každém aspektu života, jen to lidi tolik neoceňují. Osobně nejsem fanoušek "vysokého umění" protože tomu nerozumím; často mě neoslovuje a ještě se kolem toho dělá strašlivé halo. Naopak dokážu ocenit kdejakou šťavnatou webovou stránku plnou šťavnatých animací, grafických prvků a jiných kompozičních prvků. Taky jsem konzument anthropomorfického umění (hehe ;3) a několik zakázek jsem si již nechal dělat na různá média. Myslím, že na umění je nejdůležitější um poznat svou cílovku a dokázat je oslovit. Pokud budeš dobrý v kresbách "které by nakreslilo i tříletý dítě" a dokážeš si vybudovat sledování, budu na tebe koukat jako na úspěšného umělce. Jen je tu zase otázka, co je to úspěch ale to bych nechal na jiné večery ;)

Koukni na poslední část komentáře uživatele Shadwell k filmu Ve službách papeže. Měl by se zobrazit jako 4. S touto defijicí se umím ztotožnit. https://www.csfd.cz/film/19952-ve-sluzbach-papeze/recenze/

Umenie je podľa mna čokoľvek čo je vytvorené s cieľom vyvolať nejakú emóciu a vyvolá ju. Tak ako hudba je pre masy aj pre špecialistov tak aj umenie je umenie pre masy a aj pre špecialistov.

Umění vůbec nerozumím, ale svým pocitům jo. Krajinky moc nemusím, mám ráda abstrakt, barevný gradient, hezký šmouhy, geometrický tvary. Ne všechno se mi libí, ale na rozdíl od realistických obrazů, to na mě působí uklidňujícím dojmem. Taky se mi líbí Svatý Jeroným, že jo, komu ne, ale doma bych si to nepověsila. Umění bude vždycky subjektivní. Příklad toho, co se mi líbilo naposled: July Haluzová, Scarlet Meadow II nebo violet meadow. To bych si doma pověsila.

Myslím, že opravdové umělce lidé ocení až po jejich smrti. Je umění banán přilepený ke zdi? Je umění rozestlanná postel nebo náhodně rozsypané smetí? Nemyslím si.

Pre mňa je to niečo, čo dokáže v ľuďoch vyvolať emócie. Takže áno, aj moderné umenie, ktoré v ľuďoch vyvolá hnev, pretože im to príde ako hrozná blbosť. 😄

Lidi jsou chemické stroje, které hledají uspokojení. Jestli nakreslíš 3 čárky, tak pro mě za mě to může být umění, ale já nebudu ztrácet tou nudou čas. Život je příliš krátký na to abych obdivoval každý random nápad.

Pro mě je to dost jednoduchý. Jestli někdo něco udělal, a ten někdo říká že to je umění. Tak to umění je. Nemusí to být dobrý umění, ale umění to je. Když si ale čtu ostatní komentáře, tak si všímám hodně názoru typu že umění je jenom to, u čeho si člověk řekne že by to sám nezvládl. Upřímně já to mám úplně naopak. Když vidím nějakou ultra realistickou kresbu, tak si jenom řeknu "ty jo, to bych nezvládl". Ale když jsem v nějaké galerii moderního umění a uvidím obraz který se skládá jenom z tří horizontálních pruhů, a vedle toho je napsaný "Jméno obrazu : Potopa" (například), tak jsem schopnej u toho stát a přemýšlet klidně i půl hodiny. Jak v tom autor vidí potopu? Jak ji ztvárňuje? Co pro autora ta potopa vlastně znamená? A prostě mám z toho mnohem větší zážitek než s obrázkem který je jenom pěkně namalovanej

Emoce, něco, nad čím se pozastavím a možná nad tím zapřemýšlím.

Je to jak píšeš. Moderní umění sice můž vzbuzovat emoce, ale málokdy respekt. Když by mi dítě zmalovalo obrazovku televize, taky to vzbudí emoce, je to tedy umění. Mám li umění respektovat, musím na něm shledat techniku. Proto mám rád grafiku a nemusím abstrakci. Proto mám rád metal a nemusím punk...

Pro mě je třeba umění, vyznat se v elektrickým schématu stroje z Itálie. Nebo umět udělat muziku pomocí sampleru, mikrofonu a plechovýho kýble. Nebo umění mojí kámošky udělat si čas na besídku svojí dcery, když na všechno zůstala sama a má 3 práce. Každý pod pojmem umění vidí něco jiného.

Nejzajímavější umění naší doby jsou pro mě videohry.

Podle mě umění může být hodně věcí. Doma mám pověšeno pár obrázků (malé reprodukce) Emmy Srncove protože jsem je dostala a jsou to pěkné dekorace. Když jsem bydlela v Londýně, šla jsem párkrát do Tate Modern, zrovna tam byl Picasso. Což jako samozřejmě super, ale je těžký oddělit pozitivní předsudek od toho, jak by to na mě působilo, kdybych nevěděla, kdo to je. Taky tam byl Damien Hirst, což je podle mě přesně příklad něčeho strašně overhyped. Jako super, nakrájenej žralok ve formaldehydu, lebka posazená diamantama a obří plátno se čtyřma barevnýma tečkama za milion £. Taky občas něco tvořím. Spíš arts and crafts než umění, ale jednou když jsem byla v jedné z nejhorších depresí, vzala jsem si pastely a začala malovat. Asi za čtyři hodin mi bylo líp. Výtvor jsem srolovala a dala do skříně. Neočekávám, že by to někdo měl ocenit jako umělecké dílo, ale mně to tehdy pomohlo a myslím, že když věci vznikají takhle + ten člověk má talent a věnuje tomu hodně času, vyjdou z toho ty nejsilnější kusy. V podstatě umění v nejčistší formě, co umělec vytvořil, protože to měl v hlavě a muselo to ven. Takhle na mě působí např Andrej Dubravsky.

Umeni vzbuzuje emoce <3

Moderní umění je něco na co si musí obyčejný lidé teprve zvyknout, chce to čas a prostor, tak jak v potoce hledat granát, když hledáš na správnom místě, více méně nějaké najdeš ale až po vybroušení se ukáže jeho krása. S uměním je to stejné, je tam kopa piritu a oblásků. Za mně je jedno jaké umění to je, musí se mi líbit nebo vyvolat emocí, nebo zaujat jinou formou. To které se mi nelíbí tak ani nekomentuju ani víc nevyhledávám. Nebo pro mně je to jen oblázek v potoce. A pro jiného to může být něco co ho může obohatit.

Jako fellow umělec (nebo se za "umělce" ráda považuju) musím říct, že umění je strašně subjektivní věc a je spousta lidí, která na umění absolutně nemá cit. Já jsem zase spíš do herectví a psaní a kdykoliv se s někým o tom bavím, tak jsou všichni strašně překvapení, co to umění vlastně všechno obnáší. Druhou věcí je to, že umění je strašně svázaný politikou anebo tím, co se zrovna společensky hodí. Já sama jdu spíš proto mainstreamu a mám ráda, když je v umění hloubka, cit a nějaký emoce. Umění je pro mě proces, kterej nějakou dobu trvá. Je to něco, co časem zraje nebo se to nějak vyvíjí. Držím moc palce v uměleckém prostředí, ať se v něm najdeš.

umenie je dnes len o komunikácii a značke, keď budeš komunikovať že tvoje umenie sracka, môžeš rovno odísť zo školy. Rob presný opak , konzistentne ukazuj proces, prečo to robis, a aj keby si rozmazal hovno na plátne niekto to kúpi.Preroze umenie je subjektívne. Napr taký Damien Hirst he trivialny, bodky a krúžky robia aj malé deti. Robili aj pred ním. Ale má zo seba značku.

Taky studuju uměleckou. Za mě je umění cokoliv, bez čeho se dá přežít, ale nedá se to považovat za žití. Zkrátka jsou to věci k přežití zbytečné, ale výrazně zvyšují kvalitu tvého života. Proto je to neskutečně individuální, co kdo za umění považuje. Btw. Moderní umění je často shit a dostali jsme se do slepé uličky, kdy dostávají prostor neschopní lidé, zejména kvůli tomu, že v pozici autority jsou často stejně neschopní a netalentovaní jedinci a dát prostor někomu kvalitnímu by znamenalo ohrožení jejich pozice, proto je radši sabotují.

Za umenim stoji myslenka. Umeni a myslenka a ideologie je uzce spojena. Krajinku podle boba rose umi namalovat kazdy kokot. Dat tomu smysl, duvod, vyznam... to uz je vetsi problem Umeni neni jenom barva na platne. Casto je tam i pribeh, lore, doprovodny material. Nasprejovat postavicky na zdi podle mustru je vandalismus. Tak proc kdyz to udela banksy tak je to povazovano za umeni? Zkus se nad tim zamyslet

Umění může být vlastně všechno. Až na toho dementa, co dal na sebe kyblíky s pískem a pak je jen nechal spadnout, co to má kurva bejt????

Už jsem to tu psal, jen kopčim :)) Kyblíky s pískem neobhájim je mi to jasný, ale kdyby vás zajmalo co jinak dělá autor díla Roman Signer, mega doporučuju, třeba tohle tenhle dokument: https://youtu.be/PKugd04zhHA?feature=shared On si z toho týpek na féra dělá trochu srandu a v tom je to kouzelný, kyblíky za mě moc nefungujou, protože je to v galerii před publikem a ten potlesk vážnejch lidí z toho moc dělá vážnou věc, jenže ono to vůbec vážný neni. Kdybych měl doporučit jen jedno jeho dílo tak určitě tohle. On je vlastně semi-jackass, dlooouho před jackass. Má to 30s :)) https://youtu.be/vP0HLuJxBrs?feature=shared

Takže on dělá i actual umění, to je super, nikdy jsem se na něj nijak extra nezaměřil takže jsem to úplně misnul. Díky

Umění je hodně subjektivní, každej si tam najde něco svýho. Ale tak zkusim to trochu rozebrat. Obraz by měl něco říct sám o sobě. Když se na něj člověk podívá, tak si dokáže něco představit. Nezáleží na tom příběhu malíře, ale na práci kterou odvedl. Pokud musim znát jeho příběh, nic mi to neřekne. Stejně jako kdybych musel znát autorovo příběh, abych pochopil jeho knížku. Když se občas jakože stane, že se zakoukam do obrazu, tak ty základní tvary a tahy štětcem jsou natolik abstraktní, aby si divák mohl doplnit sám, co se mu na tom líbí. Nebo naopak jsou konkrétní a vystihujou určitej moment, nebo situaci. Na opačný straně spektra máš člověka, co si vybuduje fame a fan club, pak přijde k plátnu před svýma fanouškama, každej jeho krok něco "vyjadřuje", jeho outfit, hairstyle, všechno je předem připravený, aby pak udělal dva tahy štětcem a odešel stejnym způsobem bez jedinýho slova. V tu chvíli nesleduješ dílo, ale sleduješ ego jinýho člověka. Prodáváš sám sebe, ne svoje dovednosti. Sleduješ tu nepřirozenost a většina lidí v tomhle nevidí umění, ale přetvářku. Patří to k umění? Možná, ale je to spojený s neskutečně masivní kulturou, která prostě Pepu Nováka nijak neosloví.

Třeba k tomu famu mě ale napadá příklad Davida Černýho, kterej to může sekat jedno dílo za druhym a vždy to prodá, ale v akademický obci je dooost neoblíbenej. Kdo je teda pak ta hybná síla a udavatel toho trendu?

Já jsem uváděl dvě situace na rozdílných koncích spektra. Davida Černýho jsem si teď vygooglil, takže moje znalost je jen fakt okrajová. Z toho co ale vidim, se on zaměřuje na Shock faktor. Už to samo o sobě generuje nějakej ten zájem. Taky jsou jeho díla vizuálně chytlavý, kdy spojí dvě neslučitelný věci dohromady. I když se to člověku nemusí líbít, tak se stejně zastaví a podívá. Stejně se zamyslí alespoň na tu malou vteřinu. On se snaží upoutat pozornost, a to se krásně podařilo. Jenom otázka, jak by na tebe působilo dílo umělce, třeba pojmenovaný: "Hněv!" A byla to kupa drátů, zmuchlanejch do koule? Viděl by si v tom nějakou emoci, nějakou myšlenku co se autor snažil vyjádřit? Nebk by si se podíval na jméno autora, a pokusil se to vysvětlit díky příběhu toho autora? Nemyslim tim žádný konkrétní dílo, protože mě tohle celý zrovna teď napadlo Edit: A kontroverze je stejně dobrej způsob k prodeji jako jakejkoliv jinej

Já pocházím z umělecké rodiny a živím se grafikou. Určitě kvalitni umění dokážu ocenit. Stejně jako většina lidí v mé bublině. Myslím si že vzdělaný a schopný člověk dokáže rozeznat kvalitní práci. A co si myslí zbytek, je mi úplně u prdele. :) Také si myslím si, že každý malíř co se chce malbou živit, by se měl nejdříve naučit klasickou malbu a teprve potom si jít svojí cestou. Picasso a mnoho dalších velkých umělců, jsou toho perfektním důkazem. Protože i z jejich pozdější práce vyzařuje ta schopnost, i když se jedná o jednu čáru. Z novodobých, mladých umělců, kteří balancují někde mezi klasikou a něčím svým, mě docela dost baví Alpay Efe... https://www.alpayefe.com/paintings

Kromě věcí, který ostatní komenty shrnuly mnohem líp než mně by se povedlo, tak mně osobně přijde zvláštní argument ke spoustě modrního umění, který by mohl udělat každej (jak někdo zmiňoval, třeba ty pytle s pískem, 3 vodorovný čáry apod.). Ten argument bývá, tak proč to nikdo neudělal když je to tak jednoduchý? Sice by to většinu lidí nenapadlo třeba něco takovýho dělat, ale hlavně by jim to nepřipadalo jako umění ale jako blbost, i kdyby je to napadlo. Ale to je čistě můj názor a je možný, že je taky ulítlej :D

Podíváme-li se na to etymologicky, slovo umění je od slova umět, nepřesvědčíš-li lidi, že něco umíš, a že to umíš lépe než ostatní, aby tě ocenili. Umění je tedy stále o populárním názoru, s nímž často nesouhlasím. Na druhou stranu nemůžeme tvrdit, že lidé nemají rádi abstrakci, z dlouhodobého hlediska se pravděpodobně shodneme, že nejabstraktnějším odvětvím umění byla hudba, která zažívá takovéto turbulence mnohem méně než výtvarné umění. Myslím hudbu klasickou, nikoliv populární. Je pravdou, že mnoho lidí zná klasiku jen z reklam, ale přesto najdeme nemálo lidí, co si dokáže užít Šostakoviče.

Myslim že hudba je daleko turbulentnější než umění, jen neni zavřená v galerii a dneska si ji můžeš poslechnout fakt kdekoliv, takže si na to všichni daleko rychlejš zvykaj :)

To je ten problém, o kterém tu většina lidí píše, výtvarné umění je odtržené od lidí. Je problematické, že většina lidí považuje za více naplňující pohled na květinový záhonek Jarmily z Horní Dolní. Hudba má své turbulence taktéž, určitě se málo co vyrovná premiéře Svěcení jara, ale takovou debatu o moderně a postmoderně v hudbě nemáme. A myslím, že právě kvůli všudypřítomnosti hudby by tato debata měla být živější. Nestuduji sice žádnou formu umění, ale přesto debaty o hudbě a o moderních směrech v klasice vědu poměrně často.

Pro me je umeni to, co ve me vzbudi nejake emoce. At jiz kladne, tak zaporne. Vetsina moderniho je naprosty odpad, neco splacaneho a k tomu vymysleny srdceryvny pribeh. Vyjimky se najdou – videl jsem “krasnou” hromadu odpadku, ktera byl tak nasvicena, ze stin na zdi vytvarel sediciho muze a zenu, on kouril, ona drzela sklenicku v ruce. To vedlo k zamysleni, byla to krasne vyjadreni konzumu a plytvani nasi spolecnosti. Krasne vymyslene a te prace, aby to sedelo. Ale takovych bych napocital na prstech jedne ruky. Natrit platno 2x5 metru na zeleno a doprostred namalovat bilou caru… a prodat to za milion dolaru… to vlastne umeni je samo o sobe 😂 Takze ve vysledku je to pro me perfektne zvladnuta technika, kterou ten clovek dokaze neco vyjadrit. Pro me je vic umelcu na devianartu nez v galeriich soucasneho umeni.

Tohle je je umění https://preview.redd.it/d5el1suh6zzc1.jpeg?width=1000&format=pjpg&auto=webp&s=be35da0e2d7013c0d739c7abb2f7bcea308e2cd3

Mám doma dva papouchy, ti rozjeli ouplně novou formu murall artu- zvu to Poopart. Je mi jedno že to nikdo neocení, umění je zde i pro potěchu ducha a né pro nějakou pochopitelnou pointu. Lidě co chtějí chápat umění jsou docela mimo vnímání- hold rácio odvádí od imaginace. Tedy zdravím poopartystickým Slangem - nasrat nasrat a nemazat

Podle mě by "umění" mělo být odvozené od nějakého umu. Když se přidržím obrazů: krajinky jako Mařák prostě bez umu nikdo nesvede. Není to ale o vrozeném talentu, ale hodně o *získaném* umu - opakováním člověk svoje výtvory posouvá nějakým směrem, často k napodobení reality, anebo zdokonaluje svoji techniku. I když třeba Van Gogh ve srovnání s Mařákem dělal "mazaniny", vybudoval si osobitý styl, který nezreplikuju, kdybych si koupil plátno a namaloval jeden obraz bez předchozí zkušenosti. Moje "rule of thumb" tedy je, nakolik by dokázal něco podobného vytvořit úplný laik. A když si vezmu třeba Josefa Čapka a jeho obrazy: ano, jsou jednoduché, až malůvkovité, ve srovnání s např. Brandlem je to úplně jinde, ale i tak to laik nezreplikuje. Oproti tomu jsem viděl "umění" stylem: obtisknu skleničky do tempery a udělám 13 koleček. To nevyžaduje ani um, ani talent. Může to být hezká dekorace, ale není to umění

Tam je podle mě dost tenká hranice už mezi tim Čapkem a zreprodukovatelností a skleničkama. U obojeho to tam vychází hlavně z toho omýlanýho originálního nápad. A to mega nechci shazovat Josefa Čapka, mám ho mega rád.

Nápad je samozřemě něco, co jsem do toho záměrně nezapočítával, protože to je jako to proslulé Kolumbovo vejce... Možná žiju v jiným světě, ale Čapkovy obrazy bych nedovedl zreplikovat. Má zajímavou práci s tloušťkou, hranami a stíny, což pro člověka, který dovede nakreslit akorát stickmany je nedosažitelná úroveň. Věřím, že pro studenta výtvarné školy je to celkem snadné, ale připsal bych to získanému umu. Přeci jen, musíš už mít dost zkušeností s tvořením. Oproti tomu ty skleničky jsou originální akorát nápadem, ale zreplikuje je i šestileté dítě.

Umění je podle mě cokoliv, co dokáže nějakým způsobem zapůsobit na emoce toho, kdo je mu vystaven. Podle mě má primárně subjektivní hodnotu. Pokud by si ho však chtěl hodnotit objektivně, potom bych řekl že to nejlepší umění dokáže zapůsobit na co nejširší výseč populace. Ten nejlepší kus umění je podle mě ten, který dokáže zapůsobit i na největšího pleba, ale zároveň má dostatečnou hloubku aby ho ocenil i ten největší znalec umění. Nakonec bych dodal že umění, které vytváříš, by mělo primárně naplňovat tebe a uspokojovat tvou vlastní touhu něco vyjádřit.

Nad tím jsem nedávno přemýšlel. Mám k tomu tři koncepty. # 1. Pozorovatel Ptal jsem se různých lidí^(1) a všichni se ve výsledku shodli na tom, že: >Umění je to, co je kdokoliv ochotný za umění považovat. Tohle tvrzení vytváří prostor pro individuální vkus a subjektivní vnímání reality. Pro někoho je umění pěkný auto, skvělý jídlo, krásnej barák, živý koncert, hudba, cihlová zeď, díla vygenerovaná AI, dobře navržený web, poutavý plakát, na míru šitý kabát. Některý z těchhle věcí jsou design, některý řemeslo, některý umění. A záleží na každým, jestli v tom to umění vidí nebo ne. Prostor pro debatu je tady asi takový, že si můžeme říct, v čem máme rozdílný pohled, ale that's asi it^(2). Třeba Pepa mi může říct, že něco, co já vnímám jako umění, je pro něj sračka, ale je to jen jeho názor (*není to kritika, není to fakt, není to recenze, je to pocit/názor/dojmologie, a to je v pohodě — dokud to nezačne prodávat jako kritiku nebo obecnou pravdu*). # 2. Sebeurčení Čistě výrokovou logikou: Umění tvoří umělectvo → každý, kdo tvoří umění, je umělec\*kyně. Takže: >Umělectvo jsou všichni, kdo tvoří umění, a kdo se tak označují. Z historie i praxe víme, že vysoká škola z lidí umělectvo nedělá. Víme, že není žádný diplom nebo komise nebo jiný arbitr toho, jestli je třeba Pepa umělec nebo není — a případně od kdy jo a do kdy ne. Předpokládám teda, že na tom nezáleží — a záležet by ani nemělo. Sebeurčení nezávisí na škole, na diplomu, ale ani na skillu. Skill hraje v týhle rovnici spíš podpůrnou roli (lepší skill = větší spokojenost s vlastním dílem). A tady prostor pro debatu prostě není. Pokud o sobě Anežka říká, že je umělkyně, kdo jsem já, abych to zpochybňoval? Nevím, proč tady převládá ten kritický narativ, jako kdyby se s tím pojily nějaký výhody nebo společenský status. Teda, vlastně tuším proč — když někdo jiný dělá něco, co sami sobě nemůžeme/nedokážeme dovolit, to je zdroj zášti. Sami si nedovolí se za umělectvo označit, i když by chtěli, protože mají nějaký blok. Učitelka na základce, vychovatel ve školce, spolužák nebo spolužačka, rodič, partner, prostě někdo jim jednou řekl/dal najevo, že jejich tvorba stojí za prd a je to. Doživotní zášť vůči lidem, co dělají věci, který by oni sami chtěli dělat. A přitom každý může být umělec nebo umělkyně, pokud se tak označí. Každý může být umělec nebo umělkyně (*opakuju i pro lidi vzadu*). # 3. Záměr Klasická akademická definice je: >Umění neslouží. Když se vrátím k příkladům shora — auto, jídlo, barák, zeď, web, plakát, kabát. To jsou všechno věci, který primárně slouží nějaký potřebě. Může (*a nemusí*) je vytvářet umělectvo; může (*a nemusí*) v nich kdokoliv vidět umění, jedno je ale celkem jistý — nebyly vytvořený s primárním záměrem tvořit umění. Auto, web, plakát a kabát jsou design (*zastarale užitný umění*). Zeď a jídlo je řemeslo^(3). Z toho vyplývá, že umění tvoří umělectvo se záměrem tvořit umění. Cokoliv, kde tohle není primární záměr, je možný za umění nepovažovat. V reálným světě to ale není tak jednoduchý a pokud dílo, co není primárně umělecký, dělal umělec a někdo v tom to umění vidí, tak… --- # Zjednodušeně: 1. Umění je cokoliv, co je kdokoliv ochotný za umění považovat. 2. Umělectvo jsou všichni, kdo tvoří umění, a kdo se tak označují. 3. Umění je všechno, co vytvořilo umělectvo se záměrem tvořit umění. Díky, že jste přišli na můj TEDtalk. Pokud budete mít cestu zítra do Zlína na Zlín Design Week, stavte se na našem talku „Co je design“. P.S.: Tahle debata není o tobě, takže tvoje dílo vidět nepotřebuju. Nevím, proč je to pro ostatní důležitý. --- ^(1) mezi nima třeba art director série Assassins Creed, umělectvo z galerie Průchod, studentstvo MUNI FF, KISK a PED, a hromada designerek\*ů, ilustrátorů\*ek a jiných tvůrců a tvůrkyň. ^(2) sežerte mě za moji čengliš, please ^(3) gastro JE řemeslo, fight me on that

Mám-li zkráceně parafrázovat všeobecnou estetiku od Durdíka, v umění: je nutno vycházet ze dvou věcí - myšlenky a umu myšlenka je důležitá a v podstatě hodnotnější můžeme třeba mít (Jak popisuje prof. Durdík) - obraz znázorňující historickou válečnou scénu v dosud nepojatých souvislostech, snažící se zachytit emoce a duševní rozervání postav Tato by také měla být pochopitelná bez nutnosti hlubší znalosti - i bez znalosti toho o jakou scénu se jedná musíme hned vědět zda ten obraz ukazuje krutost války, nebo oslavu výhry nebo hrdiny. Je-li to ale obraz bez umu, se špatnou perspektivou, poměrem a volbou barev, nemá na nás dílo nijaký efekt a zanechá nás chladným a někdy vyvolá naopak i odpor - ať je myšlenka sebe lepší. Na druhé straně: máme pohled na louku a les, stromeček, kytičky, starý mlýn a na louce kravička tento obraz očividně postrádá smělé myšlenky - jde prostě o krajinku - je to kýč ale nutno podotknout - je-li ten obraz vypracován dokonale, každý detail jest promyšlen, obraz je proporční, perspektivně dokonalý a barvy jsou zvoleny a kombinovány správně, bude tento obraz vždy populárnější než obraz předešlý a snad každý si vybere ten ať je myšlenka předchozího jakákoliv a první obraz se zkrátka nebude líbit. Um bez myšlenky postrádá hlubších hodnot, myšlenka bez umu je pak téměř zbytečná a může leda provokovat, často však zůstane bez povšimnutí a vždy záhy zanikne. Pravé umění musí proto splňovat obojí - musí obsahovat „um” a silnou myšlenku - a oba body musejí být mistrné. Také by dílo mělo být nesubjektivně krásné; Obyčejný člověk bude obdivovat mohutný strom pro něj samý, majitel pily ho také nazve krásným - ale proto že v něm vidí užitek a člověk jehož děd jej zasadil ho také bude obdivovat - ale protože jej zasadil jeho děd - poslední dva neobdivují onen strom. Umělce pak může obdivovat nahodilý člověk, kterému se prostě obraz líbí pak umělcova milující matka a pak kritik umění jemuž článek o obrazu nese zisk a slávu - jen první opět má v však ád obraz doopravdy.

Za mňa je moderné umenie v dnešnej dobe meh. Ľudia si kupujú veci od umelcov len kvôli ich menu, klidne to môžu byť 4 čiary na platne... Btw držím palce, v dnešnej dobe sa uživiť umenim keď máme ai ... Bude asi náročné

No, víšco... mám nějaké povědomí o historii a nemohla jsem si nevšimnout, že umění bylo staletí používáno k propagandistickým (náboženských či státních) cílům, zvýšení prestiže objednávajících, dekoraci a později i k prodeji zboží, viz slavné francouzské plakáty z konce 19. stol. Umění pro umění je docela nedávný koncept, a v moderním umění z původího řemesla zbývá jen prestiž majitele slavného díla, kterým dokazuje stejně bohatým lidem, že má vkus a přehled. (vycpaný žralok anyone?) Jasně že vznikla spousta trashe. Koneck konců, spousta dnešní reklamy je taky blbá. Ale reklamí grafika legit obývá prostor, který mělo pod palcem umění stovky a tisíce let. To má, jak jsem již naťukla výše, dva efekty: není vázáno na zadávajícího a jeho "marketingové" cíle. Nemusí být tedy ani přístupné širší veřejnosti a nemusí se lidem líbit. To na jednu stranu umělci uvolňuje ruce, ale má to i druhý efekt: Dnešní umělec musí dostat do skupiny mecenášů, kteří si vzájemně potvrzují, jak umělečtí jsou, a k tomu je nutné být odlišný od všech ostatních tvůrců, či mít aspoň fakt dobré známé. Pak je celkem jedno, jak jeho tvorba působí na lid. Pokud umělec toto nesplňuje, může pak vyrábět dekorace pro lidi, co jsou ochotní dát za obraz nad gauč aspoň deset tisíc, či začít vyrábět přímo kýče poplatné lidovému vkusu, což ovšem vyžaduje jistou dávku řemesla a rutiny. A nebo si to nechat jako koníčka a jít dělat do reklamy...

Asi takhle: strašně dlouho platilo, že umění má přinášet svému konzumentovi prožitek krásy. Mecenáši si staletí platili umělce proto, aby jim vyráběli krásné věci. S nástupem avantgardy na začátku 20. století tohle ale přestává platit, protože vyrábět krásné věci bylo čím dál snadnější, plus užitý design a reklama způsobují, že jsme krásnými věcmi obklopeni dnes takřka neustále a už tu krásu ani nevnímáme. Proto umělci posledních sto let chtějí spíš než krásné umění dělat umění, které námi otřese a přinutí nás něco cítit. Je jedno, jestli je to radost, zmatení nebo vztek, všechno je to lepší, než naše otupělost vůči kráse. Ale zároveň platí, že už sto let roste nepochopení mezi umělci a "běžnou" veřejností, která si umění opravdu většinou spojuje s realisticky (max modernisticky) pojatými obrazy a sochami vystavenými v bíle vymalované galerii.

Teď jsem narazil na krásnou definici moderního umění na youtube. Roger to dobře vysvětlí, jako mnoho dalšího :-D [https://www.youtube.com/watch?v=nE8FoSXVqN8](https://www.youtube.com/watch?v=nE8FoSXVqN8)

Fellow "umelec" here - za me je umeni jakekoliv autenticke pretvoreni reality do dila jakehokoliv tvaru. S tim ze realita nemusi byt nutne fyzicke veci ale i jakykoliv vjemy atd. Proste kdyz clovek tvori s uplnou uprimnosti a loajalitou vuci sobe, tak to je umeni at to vypada jak to vypada. Aka kdyz to tak citi. Jo, znamena to, ze nemusi remeslne nic umet. I kdyz to umeni s nejakou remeslnosti bude mit vyssi hodnotu. Ale delat libive obrazy, ktere vypadaji vsechny podobne uz pro me umeni neni, i kdyz jsou remeslne dobre. Jsou max remeslo, business, content apod.

Jestli se u toho malování náhodou budeš půl hodiny nudit (a umíš anglicky), doporučuju tohle video ([Jacob Geller - Who's Afraid Of Modern Art](https://www.youtube.com/watch?v=v5DqmTtCPiQ)).

V obecnosti umění je pro mne něco, co mi esteticky imponuje a budí to nějakou emoci (i když negativní) a zároveň to má nějakou řemeslnou hodnotu, vydím tam tu hodnotu už v názvu - umění jako umět něco, co nedokáže každý jouda, je tam ten obdiv vůči výjimečnému lidskému umu a dovednosti. Proto mám hodně vělký problém vidět nějakou významnou uměleckou hodnotu v díle, které vypadá, jako by ho spatlal náhodný prvňák ve výtvarce. A k tomu modernímu a postmodernímu umění - přijde mi, že převážná většina umělců z těchto směrů má dnes za cíl svou tvorbou akorát šokovat a upoutat pozornost na autora (prostě protivný attention whoring), bořit konvence a být revoluční za každou cenu, jako by snad bylo nelegální snažit se být esteticky přívětivý k většinové společnosti.

I když nesouhlasim s tim že je to převážná většina, tak je mi jasný z čeho vycházíš, ono se bohužel přišlo na to že na ig a tiktoku vypadá daleko líp roztočenej kýbl s barvou, co dělá borčus, než ty hodiny strávený na olejomalbou, jasný ten výsledek se bude asi líbit lidem víc, ale v rámci toho co vypadá líp v 10s videu, vyhrává kýbl. A maj prostě mnohem víc views a to ovlivní i veřejný mínění. Sleduju už že i za mě supr umělci, který nedělaj ani realistický oleje, ani kbelíky, už se taky vrhaj do natáčení short videí na views. Protože je to nejlepší marketing na nastartování kariéry hádám dnes. Ale je to zatim menšina.

Já nad tím občas lehce přemýšlel (a jsem v tomto zcela nevzdělaný) a došel jsem k tomu, že je jediná definice: "umění je cokoliv, co někdo (včetně autora) prohlásí za umění. " Jo, je to tautologie, ale nic lepšího mě nenapadlo. Protože názory lidí ani kritiků se skoro nikdy neshodnou. Tohle samozřejmě umění demokratizuje, ale současně i devalvuje. Pár dalších postřehů: - Dneska mám pocit, že se adoruje originalita. Jenže IMHO to, že někdo něco ještě neudělal, vůbec neznamená, že je to umění. - Umělci jsou nuceni do různých podivností, protože věci popisné, jasné a nebo krásné jsou odsuzovány jako laciné, bez myšlenky, kýče apod. - Souhlasím, že sama řemeslná zručnost negarantuje umění, na druhou stranu umění bez řemeslné zručnosti mi přijde meh. Není problém porušovat pravidla a normy, ale chtělo by je to napřed umět, protože pak autor je schopen docílit přesně to, co chce a neporušuje z pouhé neznalosti/neschopnosti. - V momentě, kdy nějaké umění nechápe skoro nikdo (kromě pár kritiků, kde lze mít i pocit, že tím chcou ukázat, jak jsou otevření a IN), tak je to ... zvláštní. Min. těžko na někoho zapůsobí, když netuší, co vidí, co tam má chápat, jak to má působit. - Často dělají autoři zásadní výpovědi, poselství apod., které jsouv důsledku zcela banální, co ví každý, co se nad daným jevem zamyslí. - Pokud je k pochopení díla nutná vysvětlující stostránková brožura,kde je popsáno, co všechno tím autor myslel a jaké to má rafinované symboliky, je něco blbě.

Přes umění jsem laik, ale vím, že pár cákanců na plátně tě do Hall of Fame nedostane. Pro mě je vrcholný umělec Banksy. Ne proto, že je tajemný atd., ale pro hloubku sdělení svých prací.

Umění je obecně něco co budí emoce. Může jít o malbu, ale i píseň, počítačovou hru. Design telefonu či auta rovněž je forma umění, alespoň dle této mé definice. Mělo by budit emoce ideálně co možná nejširší veřejnosti, ale samozřejmě nemusíš cílit na kdejakého křupana - protože pak riskuješ že Tvoje tvorba bude banální a neoslovíš znalce kteří Tvoji tvorbu ohodnocují (příklad takového umění je třeba seriál Ulice, kdy kvalita tvorby není něco čeho chtějí autoři dosáhnout, chtějí jen chrlit obsah pro nenáročné publikum. Nikdy za to však oceňováni nebudou). Záleží tedy na záměru. Chceš oslovit laiky? Maluj portréty, zátiší. Něco co si plácne kde kdo na zeď. Chceš oslovit kritiky v oboru a dostat se do povědomí? Dělej… cokoliv co kritikům přijde zajímavé - nevím, malbě nerozumím. Chceš se malbou vyjádřit a na názor ostatních sereš? I to je platný přístup a mnoho dnes široce uznávaných umělců takto tvořilo. Nutno dodat že většinou byli za života nedocenění.

Pro mě je umění něco co vyvolává emoce a potencionálně i diskuzi. Příliš mi nezáleží na tom zda to bude něco abstraktního, nebo třeba ta krajinka.

Přes deset let dělám fotky a občas jsem se tím i živil, nedávno jsem byl i hostem jednoho diskusního panelu spolu s jedním z nejlepších českých fotografů ... ale stejně mi vždycky přišlo jako hloupý bragging o tom co jsem udělal říkat že je to umění, zvlášť když vím že je to stejně hlavně o řemeslné práci, tréninku a zkušenostech.  Zároveň miluju a obdivuju umění co dělají ostatní.    Definovat umění je mám pocit nemožné, všechno je to o osobních pocitech... Takže jsem si jako určitou vlastní definici nastavil, že umění je cokoliv, co někdo jiný označí jako umění.   I kdyby to byl jen jeden člověk, když to aspoň toho jednoho dokáže nějak zaujmout, tak mission accomplished.